Regionem.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Mohelnické muzeum ukrývá gotické sklepy i příběhy dávného Mohelnicka

V historickém domě na Kostelním náměstí se potkávají středověké stavební dějiny s archeologií, městskými řemesly i průmyslem 20. století. Vlastivědné muzeum Mohelnice sídlí v bývalé faře, jejíž kořeny sahají až do druhé poloviny 13. století.

13. září 2026, 18:02 · MH ·
Adresa
Kostelní náměstí 3, 789 85 Mohelnice
Souřadnice: 49.777683, 16.919259

Jen málokteré muzeum nabízí tak přirozené spojení historické stavby a příběhů, které vypráví. Vlastivědné muzeum Mohelnice sídlí v objektu bývalé fary a děkanství na Kostelním náměstí. Dům s adresou Kostelní náměstí 3 má kořeny ve druhé polovině 13. století a podle historických předpokladů mohl souviset se zaniklým mohelnickým hradem.

Návštěva proto nezačíná až u vitrín s exponáty. Už samotné prostory připomínají proměny města: gotické sklepy, pozůstatky staršího zdiva, renesanční nástěnné malby i pozdější přestavby vytvářejí kulisu k poznávání Mohelnicka od pravěku až po moderní dobu.

Od středověkého domu k muzeu

Od 16. století sloužil objekt jako fara a děkanství. Jeho dnešní podoba je ale z velké části výsledkem pozdějších zásahů. Po ničivém požáru v roce 1841 vznikla nová čelní fronta budovy s průjezdem, která byla propojena se starším domem děkanství. Historická stavba tak v sobě dodnes spojuje několik výrazných stavebních etap.

Nejstarší minulost připomínají především gotické sklepy. V prostorách z období rané renesance se dochovaly také fresky s biblickými výjevy. K nejzajímavějším patří takzvaná Hostina bohatcova, která zobrazuje příběh boháče a Lazara. Malby nejsou jen dekorací, ale také dokladem kulturního a duchovního prostředí, v němž dům po staletí fungoval.

Pro potřeby mohelnického muzea byla budova zakoupena v roce 1957. Instituce v ní sídlí dodnes a jako pobočka Vlastivědného muzea v Šumperku představuje historii města i širšího okolí.

Od pravěkých nástrojů k městským řemeslům

Stálá expozice Z dějin Mohelnicka provádí návštěvníky vývojem regionu od 11. století až na přelom 20. a 21. století. Mezi výrazné exponáty patří loštická keramika a poháry, mohelnický poklad pražských grošů, historický meč, cechovní postavníky nebo hodinový stroj z kostelní věže. Výstava získala ocenění Gloria musaealis jako nejlepší muzejní výstava roku 2005.

Historie tu ale není podána pouze prostřednictvím jednotlivých vzácných předmětů. Muzeum připomíná také každodenní život obyvatel. Stylizovaný školní kabinet, krejčovská dílna nebo holírna přibližují prostředí, v němž se odehrávala práce i běžné městské služby. Měšťanský pokoj s dochovanou výmalbou z druhé poloviny 19. století zase ukazuje dobový vkus a způsob bydlení. Součástí prohlídky je také menší galerie výtvarného umění.

Pravěk v historických sklepích

Jedním z nejsilnějších zážitků je expozice Pravěk Mohelnicka, umístěná právě v historických sklepních prostorách. Archeologické nálezy zde představují dlouhé období lidského osídlení regionu: návštěvníci uvidí keramiku, kamenné nástroje, torza neolitických venuší, nádobu s lineárním písmem, měděné nástroje i depoty bronzových předmětů.

Expozice je zajímavá také pro rodiny s dětmi. V interaktivní archeologické herně si lze vyzkoušet činnosti, které byly pro pravěké obyvatele důležitou součástí života – například drcení obilí, vrtání kamene, práci s pravěkými nástroji nebo sestavování nádoby ze střepů. Muzeum tak nezůstává u pouhého pozorování exponátů, ale umožňuje pochopit, jak náročné mohly být běžné úkony před tisíci lety.

Od řemesel k současnému průmyslu

Příběh Mohelnicka nekončí u archeologie ani u měšťanských domácností. Historická expozice připomíná také novodobý průmysl, který výrazně ovlivnil podobu regionu. Zastoupena je elektrotechnická výroba spojená se společností Siemens, produkce firmy Hella Autotechnik i těžba ve štěrkovně a pískovně Kámen Zbraslav v Mohelnici.

Právě široký časový záběr dělá z mohelnického muzea dobrý výchozí bod pro poznávání města. Na jednom místě lze sledovat proměnu krajiny i společnosti, vývoj řemesel, městského života a průmyslu. K tomu se přidává samotná budova, která není pouhou schránkou pro sbírky, ale jedním z hlavních exponátů.

Muzeum je podle aktuálních informací otevřeno celoročně od úterý do neděle, obvykle v denním režimu s polední přestávkou. Otevírací dobu, vstupné a případné změny je vhodné před cestou ověřit. Přízemí, výstavní prostory pro krátkodobé výstavy a nádvoří s archeologickou hernou jsou bezbariérově přístupné; sklepní části a další prostory je lepší předem konzultovat s muzeem.

Časté otázky

Kde se Vlastivědné muzeum Mohelnice nachází?

Muzeum sídlí v historickém objektu bývalé fary a děkanství na adrese Kostelní náměstí 3 v Mohelnici.

Co mohou návštěvníci v muzeu vidět?

Expozice představují dějiny Mohelnicka od pravěku po moderní dobu. K vidění jsou například gotické sklepy, renesanční fresky, loštická keramika, pražské groše, historický meč, městská řemesla i novodobý průmysl.

Je muzeum vhodné pro rodiny s dětmi?

Ano. V expozici Pravěk Mohelnicka je interaktivní archeologická herna, kde si děti i dospělí mohou vyzkoušet například drcení obilí, vrtání kamene nebo sestavování nádoby ze střepů.

Kdy lze muzeum navštívit?

Podle aktuálních informací je muzeum otevřeno celoročně od úterý do neděle, obvykle s polední přestávkou. Otevírací dobu, vstupné a případné změny je vhodné před návštěvou ověřit.

Je muzeum bezbariérově přístupné?

Bezbariérově přístupné jsou přízemí, výstavní prostory pro krátkodobé výstavy a nádvoří s archeologickou hernou. Přístup do sklepních a dalších prostor je lepší předem konzultovat s muzeem.

Další objevy v okolí obce Mohelnice

Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.

Akce v okolí obce Mohelnice

Probíhající a nadcházející akce. Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.
26. 9. 2026

Do věží po setmění: Úsov zve na setkání s bílou paní

Hrad a zámek Úsov se na jeden večer promění v kulisy rodinného strašidelného putování. V sobotu 26. září 2026 čeká návštěvníky výprava do starých hradních věží, Strašidelný labyrint i pohádková herna. Tajemnou atmosféru doplní příběh místa, jehož kořeny sahají do 13. století.

28. srpna 2026, 04:36 Číst článek