Na vrcholu mohelnické věže čeká výhled, který spojuje město, hrady i horský obzor. Z vyhlídkových oken se otevírá pohled na Mohelnici a okolní krajinu, v dálce lze za dobré viditelnosti zahlédnout Jeseníky s Pradědem, Bouzov, Úsov nebo Mírov. Samotný výstup je přitom neméně zajímavý než panorama: vede historickou stavbou, která po staletí sloužila jako hláska, zvonice i místo s hodinovým strojem.
Z městské hlásky novogotická dominanta
Jádro věže vzniklo po roce 1322 v souvislosti s právem Mohelnice opevnit město hradbami, valy a strážními věžemi. Přestože dnes stojí v areálu kostela sv. Tomáše Becketa z Canterbury, původně šlo o městský objekt, který od počátku patřil Mohelnici. Stráže odtud mohly sledovat okolí a včas upozornit na nebezpečí.
Věž se nachází v severozápadní části kostelního areálu a vůči hlavní chrámové lodi je umístěna poněkud stranou. Její dnešní vzhled je výsledkem novogotické přestavby z let 1875 až 1876. Právě tehdy získala jehlancovou střechu, na jejímž vrcholu je osmihranná měděná makovice a železný kříž vysoký přibližně čtyři metry. Jeho hroty zároveň slouží jako bleskosvod.
Schody vedou kolem zvonů a hodin
Věž měří 72 metrů a její čtvercová základna má stranu dlouhou devět metrů. U základů dosahuje síla zdiva až 2,5 metru. Podle provozních údajů má stavba osm poschodí a návštěvníci při výstupu zdolávají celkem 172 schodů. Nejprve procházejí boční kulatou věžičkou s 36 pískovcovými točitými schody, poté pokračují po 136 schodech dřevěných.
Ve čtvrtém podlaží se nachází zvonice se žaluziovými okny. Současné zvony pocházejí z roku 1992; největší z nich váží 490 kilogramů a je zasvěcen svatému Tomáši Becketovi. Další dva mají hmotnost 300 a 220 kilogramů. O dvě patra výše je hodinový mechanismus. Velké ciferníky mají průměr 2,6 metru a čas doprovázejí historické cimbály s elektrickým nátahem. První mechanické hodiny byly na věž instalovány už v roce 1600.
Svědek požárů a válečných událostí
Historie věže nebyla bez otřesů. V roce 1585 ji po zásahu bleskem zachvátil požár a roztavily se při něm zvony. Výrazně ji poškodil také velký požár Mohelnice v roce 1841, kdy ve městě shořelo 191 domů. Věž se v průběhu staletí dotkly rovněž válečné události. K významnějším opravám patřily zásahy v letech 1902, 1921, 1945, 1949 až 1952, 1988 a 2015. Po poslední z uvedených rekonstrukcí se znovu otevřela veřejnosti.
Jedna z méně nápadných zajímavostí souvisí s hodinovým strojem. Někdejší správce hodin si do jeho skříně zapisoval data prvních sněhů v Mohelnici. Historické poznámky tak dnes představují nejen osobní stopu člověka, který se o věž staral, ale mohou být zajímavé i při klimatologickém srovnání.
Výhled na hrady, vrchoviny i Moravu
Vyhlídka odmění návštěvníka po zdolání úzkých a fyzicky náročnějších schodů. Kromě Jeseníků s Pradědem jsou v krajině patrné Zábřežská, Mírovská a Úsovská vrchovina, Mohelnická brázda, řeka Morava i okolní obce. Zvláštní atrakcí je možnost pozorovat tři hrady: Bouzov, Úsov a Mírov. Každý z nich připomíná jinou část pestré historie regionu.
Věž stojí na Kostelním náměstí v historickém centru Mohelnice, na adrese Kostelní náměstí 118/6. Návštěvu lze proto spojit s prohlídkou kostela, městských hradeb, brány, muzea nebo Galerie Lautner. Veřejnosti bývá zpřístupněna sezonně, zpravidla od dubna do října; konkrétní termíny a vstupné je vhodné před cestou ověřit u provozovatele. Výstup po točitých a dřevěných schodech nemusí vyhovovat lidem s omezenou pohyblivostí. Pro skupiny a návštěvy mimo běžný režim je možné domluvit návštěvu v turistickém informačním centru.