Jen málokterá cesta v Lednicko-valtickém areálu spojuje historii, výletní pohodlí a ochranu přírody tak přirozeně jako Bezručova alej. Přibližně šest kilometrů dlouhé stromořadí vede mezi Lednicí a Valticemi přes území Hlohovce a tvoří jednu z výrazných krajinotvorných linií jižní Moravy.
Historická cesta mezi Lednicí a Valticemi
Alej byla založena na počátku 18. století, turistické materiály Valtic uvádějí rok 1715. Vznikla jako součást promyšlené krajiny budované za Lichtenštejnů, v níž se střídaly průhledy, rybníky, lesy, cesty a drobné romantické stavby. Dnes patří tato komponovaná krajina k Lednicko-valtickému areálu, který byl v roce 1996 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Současné jméno získala alej až po druhé světové válce. V roce 1946 byla cesta pojmenována po básníkovi Petru Bezručovi, který po ní chodil. Název tak připomíná nejen spisovatele, ale i skutečný vztah člověka ke konkrétní krajině, po níž se po generace procházeli místní i návštěvníci.
Stromořadí tvoří především lípy a jírovce, známé také jako kaštany. V některých úsecích jsou mezi starými stromy patrné mladší výsadby. Ty naznačují snahu zachovat alej i do budoucna, protože historické stromořadí není pouze řadou vzrostlých stromů, ale také dlouhodobě obnovovaným prvkem krajiny.
Výlet, který propojí několik míst
Bezručova alej je nejzajímavější jako součást delšího výletu, nikoli jako izolovaný cíl. Pěší i cyklisté ji mohou vnímat jako spojovací úsek mezi Lednicí, Hlohovcem a Valticemi. V okolní krajině se nabízí návštěva Lednických rybníků, Hraničního zámečku, Rybničního zámečku nebo dalších drobných staveb, jako jsou Tři Grácie a Svatý Hubert.
Hlohovec leží mezi oběma hlavními turistickými centry a může být praktickým bodem pro zastávku i plánování trasy. Oficiální cykloturistické informace města Valtice uvádějí okruh přes Valtice, Hlohovec a Lednici v délce 39 kilometrů. Bezručova alej tak může být částí celodenního putování po areálu, při němž se střídají památky, vodní plochy, otevřená krajina a stinné cesty pod stromy.
Konkrétní povrch a značení se mohou v jednotlivých úsecích lišit. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální mapu a stav tras u místních turistických informačních zdrojů. Pro pěší výlet je vhodné počítat s tím, že celá trasa mezi Lednicí a Valticemi představuje delší procházku; cyklistům zase umožňuje pohodlně spojit několik cílů v jednom dni.
Staré stromy jako útočiště vzácných druhů
Hodnota aleje nespočívá jen v jejím věku a vzhledu. Staré stromy s dutinami, odumírajícími částmi a tlejícím dřevem vytvářejí prostředí pro řadu organismů. Bezručova alej je podle ochrany přírody typickým člověkem ovlivněným biotopem a důležitým koridorem pro páchníka hnědého.
Tento evropsky významný a silně ohrožený brouk je vázán právě na dutiny starých stromů. To, co může návštěvník vnímat jako známku stárnutí nebo poškození, je proto z hlediska přírody cenným prostorem. Alej ukazuje, že péče o historickou krajinu musí hledat rovnováhu mezi bezpečností, obnovou stromořadí a zachováním biologicky hodnotných stromů.
Při procházce není vhodné vstupovat do dutin, odlamovat části dřeva ani s odumřelými větvemi jakkoli manipulovat. Právě nenápadná místa uvnitř starých kmenů mohou být důležitější než jejich vnější vzhled.
Klidnější způsob poznávání Lednicko-valtického areálu
Bezručova alej nabízí jiný pohled na známý areál než samotné prohlídky zámků. Člověk se zde pohybuje pomaleji, vnímá pravidelnou linii stromů, proměny krajiny i návaznost jednotlivých památek. Historická cesta přitom stále plní původní spojovací funkci a zůstává přirozenou součástí výletů mezi Lednicí, Hlohovcem a Valticemi.
Pro návštěvu je nejlepší zvolit den, kdy je dost času na zastávky u rybníků, zámečků a dalších cílů v okolí. Bezručova alej pak není jen průchodem mezi dvěma městy, ale samostatným zážitkem: cestou, která připomíná historii komponované krajiny a současně ukazuje její živou, proměnlivou tvář.