Šindelový plášť, roubené stěny a věžové křídlo s balkonem dávají stavbě v Bílé výraz, který se v beskydské krajině jen tak neztratí. Arcibiskupský lovecký zámeček stojí na okraji centra obce u ústí potoka Velká Smradlavá a připomíná dobu, kdy zdejší lesy sloužily také jako zázemí pro lovecké výpravy olomouckých arcibiskupů.
Zámeček vznikal v letech 1903 až 1906 a dokončen byl v roce 1906. Podnět k jeho vybudování vzešel z olomouckého arcibiskupství, podle regionálních podkladů především od arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Objekt měl být letním odpočinkovým sídlem a zároveň základnou pro pobyt v beskydských lesích.
Dřevěná stavba s loveckou atmosférou
Na první pohled zaujme především tradiční dřevěné provedení. Roubená stavba je opatřena šindelovým pláštěm i střechou, což jí dodává osobitý vzhled a zároveň ji přirozeně začleňuje do horského prostředí. Později byl objekt stavebně rozšířen, jeho původní charakter však zůstal zachován.
Architektonicky nejvýraznější je věžové křídlo s balkonem. K zámečku patří také veranda a interiéry s prvky připomínajícími původní lovecké využití. Regionální popisy zmiňují kachlová kamna, dekorativní paroží a lustr vytvořený z loveckých trofejí. Nejde tedy jen o běžnou horskou dřevostavbu, ale o místo, kde se potkává reprezentativní letní sídlo s praktickým zázemím pro pobyt v přírodě.
Konírna a kaplička svatého Huberta
Součástí areálu je původní konírna. Ta podle dostupných informací stále slouží k ustájení koní a její plášť zdobí plastiky koňských hlav. Právě tento detail připomíná, že k někdejšímu loveckému zázemí nepatřily jen pokoje a společenské prostory, ale také péče o jízdní koně.
Novější vrstvu areálu představuje dřevěná kaplička svatého Huberta, postavená v roce 2008. Při Hubertské mši ji vysvětil biskup Lobkowicz. Podle regionálního popisu má dřevěný interiér, v čelní části doplněný kamenem obloženým zdivem, a reliéf patrona myslivců svatého Huberta. Kaplička tak navazuje na loveckou tradici místa a dodává mu duchovní rozměr.
Obůrka a výlety v okolí
V blízkosti zámečku se nachází obůrka s divokou zvěří. Regionální údaje uvádějí rozlohu 1,68 hektaru a výskyt jelenů, muflonů, daňků, srnců, jelena siky, divokých prasat, jezevce a bažanta. Druhové složení i režim návštěvy se však mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální podmínky přímo na místě nebo u obce.
Návštěvu zámečku lze spojit s dalšími zajímavostmi Bílé. Nedaleko stojí dřevěný kostel svatého Bedřicha a z obce lze pokračovat do údolí Velké Smradlavy k sirnému prameni. Okolní značené trasy nabízejí příležitost poznat beskydskou krajinu pomaleji, bez nutnosti plánovat náročný výlet.
Z loveckého sídla je ubytování
Dnes zámeček neslouží jako běžně přístupný turistický objekt s pravidelnými prohlídkami interiéru. Funguje především jako ubytovací zařízení, které je možné pronajmout pro pobyt i společenské akce. Oficiální materiály uvádějí kapacitu 16 osob v pěti pokojích. K dispozici je vybavená kuchyň, sprchy, toalety, společenská místnost, terasa s posezením a ohniště.
K objektu se odbočuje z hlavní silnice I/56 na konci obce u autobusové zastávky. Pro návštěvu interiéru nebo případný pobyt je nutné domluvit se předem s provozovatelem, protože zámeček není klasickou památkou s pevnou otevírací dobou. Už samotný pohled na šindelovou stavbu, konírnu a kapličku však nabízí zajímavou zastávku při poznávání Bílé a okolních Beskyd.