Na ostrůvku uprostřed vodní hladiny stojí zámek, který si dodnes zachoval něco z pevnosti i romantického šlechtického sídla. Blatná je výjimečná nejen svou polohou, ale také tím, že v jediném areálu spojuje středověké základy, pozdně gotickou reprezentaci, renesanční úpravy a novogotickou podobu z 19. století. K návštěvě láká rovněž čtyřicetihektarový park, kde se mezi stromy volně pohybují daňci a pávi.
Od tvrze u blat k vodnímu hradu
První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235. Tehdy se připomíná tvrz vladyky Vyšemíra, o několik let později pak vodou chráněný hrádek s románskou domácí kaplí. Název sídla souvisí s jeho polohou na pahorku uprostřed blat, poblíž dálkové cesty mezi Sušicí a Horažďovicemi.
Ve 13. století přešla Blatná do rukou Bavorů ze Strakonic. Bažinaté okolí začali postupně měnit v souvislé vodní opevnění a kolem roku 1299 už měl areál charakter skutečného hradu. Po roce 1403 jej získali páni z Rožmitálu. Za Jana, Jaroslava Lva a Zdeňka Lva z Rožmitálu se Blatná výrazně rozrostla a získala podobu odpovídající významnému šlechtickému sídlu.
Rejtův palác a proměny šlechtického sídla
Výraznou stopu na zámku zanechal Jaroslav Lev z Rožmitálu, který v letech 1465 až 1467 vedl české mírové poselstvo po evropských dvorech. Inspirace z této cesty se promítla do pozdně gotické přestavby. K nejpůsobivějším částem patří vstupní věž s pozdně gotickými freskami, gotická kaple, Rožmitálský palác a především třípatrový Rejtův palác.
Na jeho výstavbě se podílel Benedikt Rejt, stavitel spojovaný také s Vladislavským sálem Pražského hradu a chrámem svaté Barbory v Kutné Hoře. Později přibyly další stavební vrstvy. Rozdražovští nechali vybudovat renesanční palác, Serenyiové zámek upravovali barokně a v letech 1850 až 1856 získala Blatná novogotický vzhled podle návrhu mnichovského architekta Bernarda Grübera.
Právě tato směs slohů je jedním z hlavních důvodů, proč je Blatná tak zajímavá. Návštěvník zde nesleduje jen jednu historickou etapu, ale čte zámek jako vrstevnatý příběh české šlechtické architektury.
Hildprandtové: od konfiskace k návratu
Roku 1798 koupil blatenské panství Václav Karel Hildprandt z Ottenhausenu, šlechtic původem z Tyrolska. Rod Hildprandtů pak zůstal s Blatnou spojen až do komunistické konfiskace. V roce 1952 byla rodina ze zámku násilně vystěhována a nesměla se usadit blíž než jedenáct kilometrů od Blatné.
O několik let později sehrály důležitou roli kontakty s etiopským císařem Haile Selassiem I. Díky nim mohla rodina v roce 1959 legálně odejít do Etiopie. Bedřich Hildprandt působil u císařského hřebčína v Addis Abebě, zatímco Cornelie pracovala jako tlumočnice u tamějšího sídla OSN. Po pádu etiopského císařství rodina žila na Baleárách a později v Německu.
Na Blatnou se Cornelie Hildprandtová s dcerou Janou a jejím manželem Spyridonem Germenisem vrátila na počátku 90. let. Dnes je podle aktuální oficiální prezentace zámek spravován Stephanosem Germenisem-Hildprandtem. Historii rodu připomínají také předměty z etiopského období, které dávají prohlídce osobní a neobvyklý rozměr.
Interiéry, park a filmová pohádka
Prohlídkové trasy představují jak rožmitálské dědictví, tak život Hildprandtů. Návštěvníci se dostanou například do Zelené světnice, zámecké kaple, obrazárny nebo společenských salonů. Jiný okruh ukazuje lovecký salon, jídelnu, kuřácký salonek a empírový salon. Trasa od středověku po současnost obě linie propojuje a přidává výhled do parku ze západní terasy Rejtova paláce.
Park vznikal v několika etapách. Jeho přední část byla na začátku 19. století upravena jako anglický park, zadní si uchovala historické sejpy, pozůstatky dávného rýžování zlata. Protékají jím potůčky, vedou přes ně mostky a cesty lemují aleje. V jihozápadní části se nachází umělé návrší se skalami, jeskyněmi a kamennými chodbami, vytvořené kolem roku 1810. Dochoval se také empírový dům, který dnes obývá rodina Hildprandtů.
Blatnou znají i filmoví fanoušci. V roce 1968 se zde natáčely některé exteriéry pohádky Šíleně smutná princezna, mimo jiné záběry nádvoří, parku a rybníka. Další části filmu vznikaly na zámku Bojnice, proto není přesné označovat Blatnou za jediné místo natáčení.
Co čeká návštěvníky dnes
Zámecký park je přístupný i samostatně a hodí se pro klidnou procházku v okolí vody. Psi mohou dovnitř na vodítku, jízdní kola ani vstup na trávníky nejsou povoleny. Na nádvoří mezi paláci funguje Oh My Deer Café s kávou, dezerty a domácími limonádami.
Nabídku podle sezony doplňují programy s alpakami, výstavy a kulturní akce. Pro rok 2026 je plánována například výstava modelů Czech Repubrick a na 29. srpna automobilová přehlídka Concorso Castle Blatna. Protože se provoz i termíny mohou měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální program zámku. Blatná však stojí za návštěvu i bez zvláštní akce: nabízí vzácné spojení architektury, živé historie, vody a krajiny v jednom dobře zapamatovatelném místě.