Rybníky jako dědictví Pernštejnů
Bohdanečský rybník je jedním z největších dochovaných rybníků bývalé pernštejnské rybniční soustavy. Ta se v Polabí budovala na přelomu 15. a 16. století a byla propojena s Opatovickým kanálem. Historické vodní dílo přivádělo vodu k rybníkům a současně sloužilo k pohonu mlýnů a pil.
Dnes už zdejší krajina nepůsobí jako čistě hospodářský areál. Rybniční hráze, mělké zátoky, rákosiny a mokřadní louky vytvořily pestré prostředí, které má mimořádný význam pro přírodu. Právě spojení kulturní krajiny s cennými mokřadními biotopy dává rezervaci její osobitý charakter.
Národní přírodní rezervace byla poprvé chráněna už v roce 1951. Současné vymezení platí od prosince 2005 a zahrnuje území o rozloze 247,7676 hektaru. Leží v katastru Lázní Bohdanče a jejími hlavními částmi jsou Bohdanečský rybník a menší rybník Matka.
Dva rybníky, mnoho podob mokřadu
Rezervace není jen vodní hladina. K rybníkům přiléhají rákosiny, slatinné a mokřadní louky, bažinné olšiny, vrbiny i vlhké doubravy. Rybník Matka a tůně v severozápadní zátoce Bohdanečského rybníka jsou důležité také pro vodní rostliny, které potřebují mělkou vodu a dobře osluněná stanoviště.
Botanické průzkumy zde zaznamenaly 426 taxonů rostlin, z nichž dvanáct patří mezi chráněné. K zajímavým druhům náleží například prstnatec pleťový a májový, pryskyřník veliký, žebratka bahenní, hadilka obecná, ostřice Davallova nebo kapradiník bažinný. Mnohé z nich jsou vázané na podmáčené louky, mělké tůně či rašelinnější části území.
Rozmanitost prostředí je dobře patrná i z mezinárodní ochrany. Lokalita je evropsky významnou lokalitou s kódem CZ0533308 a zároveň součástí ptačí oblasti v soustavě Natura 2000. Nejde přitom jen o formální označení – zdejší rákosiny poskytují útočiště druhům, které jinde v intenzivně využívané krajině ztrácejí vhodné prostředí.
Výprava za ptáky v Polabí
Rákosové porosty jsou domovem například sýkořice vousaté, slavíka modráčka, chřástala kropenatého, chřástala vodního, rákosníka velkého, cvrčilky slavíkové nebo moudivláčka lužního. Konkrétní druhy se však v průběhu roku mění podle sezony, vodního režimu a aktuálního stavu porostů.
Nejlepším místem pro pozorování je ptačí pozorovatelna na Polákově poloostrově. Přístupná je bez omezení a nabízí možnost sledovat vodní ptáky, bahňáky i druhy ukryté v rákosinách, aniž by bylo nutné vstupovat do citlivých částí rezervace. Hodí se dalekohled, trpělivost a ohleduplné chování.
Územím vede také naučná stezka zaměřená na zdejší faunu, flóru a přírodní poměry. Na okolní pěší a cyklistické trasy lze navázat u Opatovického kanálu. Rezervace je přístupná pouze po značených cestách; rostliny se zde nesmějí trhat a živočichové rušit.
Rezervace potřebuje aktivní péči
Přestože se lokalita může na první pohled jevit jako území ponechané přírodě, její ochrana vyžaduje pravidelnou práci. Od 90. let 20. století zde probíhala obnova rybníka Matka, budování tůní, odbahňování Bohdanečského rybníka i úpravy litorálních pásem, lagun a ostrůvků. Cílem je udržet pestrou mozaiku vodních a mokřadních stanovišť.
Důležité je také kosení luk a péče o vodní režim. V roce 2024 byla na podmáčených loukách v Křičeňské zátoce zahájena pastva skotského náhorního skotu. Jedenáct krav má pomáhat omezovat zarůstání rákosem a ostřicemi a vytvářet prostor pro větší druhovou pestrost.
Bohdanečský rybník a rybník Matka tak ukazují, že historická krajina nemusí být jen připomínkou minulosti. Pernštejnská rybniční soustava zde dál ovlivňuje podobu místa, zatímco moderní ochrana přírody pečuje o jeho mokřadní hodnotu. Pro návštěvníka je to klidný výlet za vodou, ptáky a rostlinami, ale také názorná ukázka toho, jak se člověkem vytvořená krajina může stát cenným útočištěm přírody.