V Bozkově se sakrální památka potkává s výhledem do krajiny: kostel Navštívení Panny Marie ukrývá gotickou sochu známou jako Královna hor a jeho 49 metrů vysoká věž má vyhlídkový ochoz. Na první pohled přitom působí chrám zvenčí poměrně střídmě. O to výraznější je rozdíl mezi prostým zevnějškem a bohatě zdobeným interiérem.
Od středověkého kostela k poutnímu chrámu
Bozkovské mariánské poutní místo má starší kořeny než dnešní barokní stavba. Kostel stál v obci už ve 14. století a v polovině 16. století vznikl nedaleko něj další, dřevěný roubený kostel s průchozí věží a dvěma zvony. Když se sem začalo vydávat stále více poutníků, starší stavba přestávala stačit. V roce 1655 jich podle farních údajů dorazily přibližně čtyři tisíce.
Do příběhu místa zasáhla také třicetiletá válka. Roku 1639 kostel obsadili Švédové a zničili jeho sochy i lavice. Oltářní socha Panny Marie se však zachránila: byla ukryta na zámku Hrubý Rohozec a do Bozkova se slavnostně vrátila v roce 1663. S jejím osudem se pojí místní vyprávění, která je dobré vnímat jako součást tradice, nikoli jako bezpečně doložené podrobnosti.
Současný chrám byl postaven v letech 1690 až 1693. Základní kámen položila 23. září 1690 Marie Polyxena Desfoursová, tehdejší majitelka panství. Barokní kostel tak vyrostl na místě s dlouhou historií mariánské úcty a stal se výrazným poutním cílem regionu.
Madona, oltáře a malovaný strop
Ústřední pozornost poutá gotická socha Panny Marie, označovaná jako Královna hor. Právě spojení starobylé Madony s barokním prostředím dává interiéru osobitý charakter. Oltáře zhotovila roku 1757 řezbářská dílna Josefa Jelínka v Kosmonosích. Jejich výzdoba kontrastuje s jednoduchým dojmem, který si návštěvník může odnést při pohledu na kostel zvenčí.
Původně měla loď kazetový strop. V roce 1790 byla zaklenuta a strop doplnily malby s ústředním výjevem nazvaným Brána nebeská. Výzdoba byla restaurována v letech 1998 až 2000. Původní kazetový strop s rostlinným ornamentem se ale neztratil: dochoval se v panské oratoři. Při prohlídce tak lze vnímat nejen jednotlivé obrazy a řezby, ale i proměny samotného prostoru v průběhu staletí.
Zvon z roku 1555 a výhled z věže
Věž měří 49 metrů a jsou v ní tři zvony. Nejstarší pochází z roku 1555 a zdobí ho reliéf bozkovské Madony. Je tedy starší než dnešní kostel a připomíná dobu, kdy se poutní místo teprve formovalo do své současné podoby.
Po rekonstrukci je vyhlídkový ochoz zpřístupněn veřejnosti. Výstup nabízí pohled na Bozkov a okolní krajinu, zároveň však není vhodné spoléhat na to, že bude věž otevřená při každé návštěvě. Aktuální provozní dobu ani podmínky vstupu dostupné informace neupřesňují, proto je rozumné ověřit si přístup předem. Věž je součástí zážitku z návštěvy, nikoli jistotou bez ohledu na termín.
Krátká zacházka ke kapli U Matičky
Návštěvu kostela lze rozšířit o kapli U Matičky se studánkou, která leží přibližně 200 metrů od něj. Pramen podle místní tradice provází pověst o léčivých účincích; jde však o tradované přesvědčení, nikoli o doložený zdravotní účinek. Krátká zacházka nabízí další pohled na zdejší mariánskou úctu a přirozeně navazuje na prohlídku kostela.
Bozkovský chrám tak není jen zastávkou za architekturou. V jednom místě se tu potkává středověký původ poutního kultu, barokní stavba, příběh zachráněné Madony i vyhlídka z věže. Kostelní areál je kulturní památkou a jeho součástí je také soubor pískovcových plastik. Při objevování Libereckého kraje jde o místo, kde se historie lépe čte v detailech interiéru i v krajině, kterou lze spatřit z výšky.