Jen asi kilometr jižně od Kamenice nad Lipou se zvedá zalesněný kopec Bradlo. Na první pohled může působit nenápadně, ukrývá však pozoruhodný celek, v němž se přirozeně spojuje kaple, hřbitov, křížová cesta a několik staletí příběhů. Místo ve výšce kolem 560 metrů nad mořem je zajímavé nejen pro milovníky památek, ale také pro každého, kdo vyhledává klidná zákoutí české krajiny.
Středověká kaple s neobvyklým půdorysem
Dominantou Bradla je hřbitovní kaple svaté Máří Magdalény. Její základy jsou tradičně spojovány s rokem 1348 a s Dobešem II. z Bechyně, který měl u stavby zřídit také poustevnu. Kaple zaujme především osmibokým půdorysem, jehož úhlopříčka měří přibližně 10,1 metru. Vysokou šindelovou střechu zakončuje cibulka s lucernou a makovicí, takže stavba v lesním prostředí působí velmi osobitě.
Do zadní části kaple je vsazen kamenný náhrobník Anny Marie hraběnky z Golzzů. Stavba se v průběhu staletí několikrát měnila. Významné úpravy proběhly v letech 1554, 1595 a 1840. Právě kolem prvních dvou dat se dochovala odlišná podání: podle jedné tradice byly pilíře zazděny už roku 1554, zatímco rok 1595 souvisel se změnou klenby. Vypráví se také, že kaple bývala původně otevřená ze všech osmi stran a sloužila bohoslužbám pro nekatolické obyvatelstvo. Tuto představu je však třeba brát jako místní tradovanou pověst, nikoli jako bezpečně doložený fakt.
Krypta, fresky a ztracený obraz
Roku 1840 byla pod kaplí rozšířena krypta pro rodinu Geymüllerových. Vchod do hrobky podle městských materiálů zakrývá mohutná železná deska vážící přibližně 1100 kilogramů. Krypty a jejich přesuny v čase připomínají, že Bradlo nebylo jen poutním místem, ale také pohřebištěm významných rodů.
V roce 1937 byly uvnitř objeveny nezřetelné fresky z konce 16. století. Badatelé na nich rozpoznali například svatou Annu, kamenický zámek a klečícího světce doprovázeného sovou a ďáblem. Původní hlavní obraz svaté Máří Magdalény v roce 1993 zmizel při krádeži. Nové dílo vzniklo podle dochované černobílé fotografie a vytvořila je brněnská malířka Kamila Veronika Planerová. Obraz byl v kapli slavnostně posvěcen v červenci 2001.
Lesní hřbitov a cesta mezi zastaveními
Na Bradle se podle místních podkladů začalo pohřbívat v 18. století. Hřbitov dnes vytváří s kaplí mimořádně působivý celek. Náhrobky rozptýlené mezi stromy, stín lesa a ticho okolí dávají místu klidný, pietní charakter. Někdy se o něm hovoří jako o jednom z nejkrásnějších lesních hřbitovů ve střední Evropě nebo dokonce v Evropě. Jde ale o hodnotící označení, nikoli o oficiální titul.
Přístup ke hřbitovu lemuje křížová cesta s patnácti kamennými zastaveními. Vznikla roku 1765 z iniciativy Marie Terezie z Golčů, rozené Hartigové. Původně vedla od Zámeckého rybníka na vrch Kalvárie, dnešní Melíšek, a její zřízení stálo 406 zlatých. Roku 1806 byla přenesena na Bradlo. Na začátku 90. let 20. století prošla obnovou, při níž nové obrazy zastavení vytvořil Roman Brichcín technikou emailu a smaltu.
Luteránská pec mezi historií a pověstí
V jihozápadním svahu Bradla se nachází jeskynní útvar známý jako Luteránská nebo také ariánská pec. Místní vyprávění ho spojuje s dobou náboženských represí, kdy se zde měli tajně scházet nekatolíci. Takové schůzky však nejsou historicky prokázané. Samotný útvar je navíc v hustě zalesněném a rozlehlém svahu obtížně dohledatelný a nejde o běžně značenou turistickou atrakci.
Bradlo je dostupné pěšky z Kamenice nad Lipou a křížová cesta vede od úpatí kopce až ke hřbitovu. Návštěvníci mohou projít všech patnáct zastavení, prohlédnout si kapli a vnímat atmosféru lesního areálu. Kaple nemusí být mimo bohoslužby běžně otevřená; stále se zde konají bohoslužby při svátku svaté Máří Magdalény, vzpomínky na zesnulé i křesťanské pohřby se mší. Při návštěvě je proto namístě zachovat pietu a případné hledání Luteránské pece podřídit bezpečnosti, značení a respektu k okolním pozemkům.