Nad městem Brandýs nad Orlicí se zvedá táhlá ostrožna, na níž stojí pozůstatky někdejšího hradu. Na první pohled nemusí působit tak mohutně jako známější české zříceniny, její význam však spočívá v dobře čitelné poloze, dochovaných reliktech opevnění a příběhu, který odráží dějiny východních Čech od středověku až po současnost.
Hrad vznikl nejspíše v poslední čtvrtině 13. století. Přesné okolnosti jeho založení ale zůstávají otevřené. Tradičně se jako stavebník uvádí Jindřich z Prostiboře, toto vysvětlení však není považováno za zcela přesvědčivé. V úvahu přichází také Jindřich z Brandisa, přímý doklad o jeho pobytu v Brandýse ovšem chybí.
Počátky spojené s nejasným zakladatelem
První prokazatelná písemná zmínka vztahující se k Brandýsu nad Orlicí pochází z roku 1298. Tehdy je uváděn Sezema z Brandýsa, zatímco zprávy z počátku 14. století se týkají Oldřicha z Brandýsa. Ten se roku 1308 zapojil do loupeživých výprav proti lanšperskému panství, které patřilo zbraslavskému klášteru.
Oldřichův osud se později spojil i s vážným kriminálním případem. V roce 1312 byl kvůli účasti na vraždě pražského měšťana Peregrina Puše odsouzen k pouti do Santiaga de Compostela. I takové jednotlivosti ukazují, že hrad nebyl jen izolovaným sídlem v krajině, ale součástí mocenských a majetkových vztahů, v nichž se odehrávala překvapivě neklidná historie.
Hrad poškozený válkami a změnou majitelů
Středověký areál měl trojdílnou dispozici. Jeho obranu tvořily mimo jiné štítová a parkánová zeď, zatímco vlastní hradní jádro se soustředilo na vyvýšené části ostrožny. Poloha nad řekou Tichou Orlicí poskytovala přirozenou ochranu i přehled o okolí.
Výrazný zlom přinesl rok 1421, kdy hrad dobylo a pobořilo husitské vojsko. Později se dočkal opravy, klidné období však netrvalo věčně. Na počátku 16. století byl znovu poškozen v souvislosti s převodem panství z rukou Kostků z Postupic k Pernštejnům. Odborné údaje tento převod kladou do období kolem let 1505 až 1506.
Bohuš Kostka z Postupic nechal hrad ještě opravit, jeho význam však postupně klesal. Jakmile přestal plnit rezidenční a správní funkci, ztratil také důvod k nákladné údržbě. Od první poloviny 17. století byl opuštěný a začal chátrat.
Co dnes na ostrožně uvidíte
Současná zřícenina je cenná především jako archeologická a stavební památka. V terénu lze sledovat pozůstatky vnitřního předhradí, části hradeb i zřícené jádro hradu. K nejzajímavějším prvkům patří suterénní prostory paláce.
Odborníci zde upozorňují také na pozůstatky technologicky pozoruhodného teplovzdušného vytápění. Konstrukce využívala proudění ohřátého vzduchu do nadzemních prostor, což připomíná, že středověká hradní sídla nebyla jen souborem obranných zdí, ale také promyšlenými obytnými stavbami.
Za věž bývá někdy označováno torzo v jihovýchodní části hradního jádra. Toto označení však nemusí být přesné. Podle památkových podkladů může jít spíše o pozůstatek mladšího renesančního paláce. Právě nejohroženější jihovýchodní partie prošla statickým a stavebním zajištěním a byla také fotogrammetricky zaměřena.
O památku se stará město i místní spolky
Brandýská zřícenina má v českém prostředí ještě jeden pozoruhodný rozměr: její ochrana je dlouhodobě spojena s místní komunitou. Už od konce 19. století se o okolí staral Okrašlovací spolek. V roce 1884 zde nechal instalovat lavičky a postupně upravoval cesty i vyhlídková místa.
V roce 1931 město Brandýs nad Orlicí zříceninu odkoupilo od velkostatkáře Oskara Parishe a podle dostupných údajů ji vlastní dodnes. Na péči o areál navázal také místní odbor Klubu českých turistů, založený roku 1944. Jedním z jeho hlavních úkolů byla záchrana hradu; už v témže roce se podařilo zajistit některé části palácového zdiva a renesanční okno.
Od konce roku 2004 působí Sdružení pro záchranu hradu Brandýs nad Orlicí, které spolupracuje s městem a památkovou péčí. Zřícenina tak není pouze němým pozůstatkem minulosti, ale také příkladem toho, jak může místní zájem pomoci zachovat ohroženou památku.
Výlet s respektem k ruině
Hrad leží přímo nad městem a je přirozenou součástí jeho historické dominanty. Nejde o klasický prohlídkový objekt s trvale garantovanou návštěvní dobou. Příležitostně se konají komentované prohlídky, jejichž aktuální termín je vhodné předem ověřit u města nebo místního spolku.
Při návštěvě je nutné počítat s charakterem zříceniny. Zdivo i terén mohou být nestabilní a vstup do sklepních či suterénních prostor je potenciálně nebezpečný. Brandýský hrad proto nejlépe poznáte pomalu: při sledování terénních stop, zbytků opevnění a palácových torz, která i po staletích dokážou vyprávět o životě, násilí i proměnách někdejšího sídla.