Čtverec zelených stěn mezi pomníkem Jana Amose Komenského a Tichou Orlicí na první pohled připomíná obyčejné přírodní bludiště. Brandýský labyrint má ale promyšlený příběh. Jeho cesty představují poledníky a rovnoběžky, celý půdorys stylizovanou zeměkouli a uprostřed čeká symbolický ráj srdce.
Živá atrakce v lokalitě Klopoty tak spojuje přírodu, literaturu i historii města. Návštěvník se tu může na chvíli ztratit mezi habrovými stěnami a zároveň si připomenout autora, který v Brandýse nad Orlicí prožil několik důležitých let svého života.
Bludiště jako obraz světa
Labyrint zabírá čtverec o rozměrech 35 krát 35 metrů. Z habru obecného jsou vytvořeny přibližně dva metry vysoké a osmdesát centimetrů široké živé ploty. Průchody mezi nimi měří zhruba půl metru až metr, takže cesta do středu ani návrat ven nemusí být úplně snadné.
Trasa je navržena tak, aby se jednotlivé linie přerušovaly a znovu napojovaly. Poledníky a rovnoběžky zde nejsou přesnou mapou planety, ale výtvarně zjednodušeným obrazem světa. Kdo dojde až do středu, narazí na objekt umístěný na točitých kamenných schodech. Ten představuje „ráj srdce“, místo vnitřního klidu a bezpečí, k němuž směřuje Komenského alegorický příběh.
Komenský v Brandýse
Jan Amos Komenský přišel do Brandýsa nad Orlicí v roce 1622 po útěku z Fulneku. Pod ochranou Karla staršího ze Žerotína zde pobýval v domě určeném bratrským kněžím. Právě v Brandýse napsal nebo připravoval několik významných děl, mezi nimi Labyrint světa a ráj srdce, Nedobytedlný hrad, Centrum securitatis a první díl Truchlivého.
Jeho pobyt se obvykle datuje do let 1622 až 1625. U samotného Labyrintu světa a ráje srdce se prameny liší v přesném datování – uvádí se například vznik v roce 1623 nebo dokončení na konci roku 1624. Jisté však je, že Brandýs sehrál v Komenského životě i tvorbě výraznou roli.
Komenského připomíná také pomník pod Klopoty, odhalený v září 1865. V okolí postupně vzniká Poutníkova stezka s výtvarnými objekty ve veřejném prostoru a krajině. Její název odkazuje na poutníka, ústřední postavu Komenského díla, a stezka je volně přístupná po celý rok.
Nápad, který vyrostl z místní iniciativy
Za vznikem labyrintu stojí spolek Brandýs ve světě. Záměr se zrodil v roce 2002, návrh připravil David Růžička a habry byly vysazeny o rok později. Podle spolku odpovídá počet použitých rostlin roku výsadby, tedy číslu 2003. Než se ze sazenic stal skutečný labyrint, musely několik let dorůstat.
Slavnostní otevření se uskutečnilo 6. září 2008 během osmého ročníku festivalu Brandýské mámení. Ten se ve městě koná od roku 2001 a propojuje hudbu, divadlo, výtvarné umění, film i program pro děti a dospělé. Labyrint se díky tomu stal nejen turistickým cílem, ale také přirozenou součástí místního kulturního života.
Tip na výlet údolím Tiché Orlice
Nejzajímavější je spojit návštěvu labyrintu s delším výletem. V okolí lze pokračovat podél Tiché Orlice, využít cyklostezku mezi Ústím nad Orlicí a Chocní nebo si prohlédnout Brandýs nad Orlicí, Komenského pamětní síň a zříceninu hradu Brandýs. Nedaleko se nachází také Čertova rokle s Čertovou lávkou, hlubší skalnaté údolí v opukovém masivu, kterým vede zeleně značená trasa směrem na Oucmanice.
Samotné bloudění obvykle zabere přibližně čtvrt hodiny až dvacet minut. Veřejná sezona zpravidla trvá od května do konce září; přesné dny, otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit u provozovatele. Přijet lze autem k nedalekému parkovišti u hasičské hospody U Konťáku, vlakem i na kole.
Podle zveřejněných informací byl brandýský labyrint v roce 2023 zařazen mezi dvacet nejkrásnějších přírodních labyrintů světa. Dostupné podklady ale neupřesňují, kdo tento výběr sestavil ani podle jakých kritérií. Jisté je, že v českém prostředí jde o pozoruhodné místo, kde se krátká procházka mění v cestu světem Komenského představivosti.