Braniborská jeskyně zní jako místo, do něhož se člověk musí protáhnout hluboko pod zem. Ve skutečnosti jde o výrazný pískovcový převis ukrytý v členitém systému roklí západně od Starých Splavů. Právě rozdíl mezi názvem a skutečnou podobou dává výletu zajímavý začátek: cílem není klasická jeskyně, ale prostorný skalní úkryt v krajině CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Z nádraží do tichých roklí
Nejpraktičtějším výchozím bodem je železniční stanice ve Starých Splavech, které jsou částí města Doksy. Odtud se dá vyrazit po značených turistických cestách do lesů a roklí, kde se krajina postupně mění. Místo běžných cest se objevují pískovcové stěny, úzké průchody, kořeny a měkký písek.
Jedna z doporučovaných okružních variant měří přibližně osm kilometrů a zabere zhruba dvě a půl až tři hodiny podle tempa a zvolené trasy. Vede přes Selskou rokli a Uhlířův důl k rozcestím Pod nebo Nad Černou roklí, odkud pokračuje ke skalnímu útvaru. Návrat ke Starým Splavům pak znovu prochází soustavou lesních roklí. Trasa tak není jen cestou k jednomu cíli, ale především putováním krajinou, která se každou chvíli mění.
Převis místo jeskyně
Samotný útvar patří k nejvýraznějším skalním zajímavostem v okolí. Braniborská jeskyně je přibližně 44 metrů dlouhá, až 12 metrů hluboká a kolem šesti metrů vysoká. Takové rozměry dávají převisu působivý prostor, přestože nejde o uzavřený podzemní systém.
V roklinách bývá i v létě chladněji, vlhčeji a šero. Převis proto nepůsobí jen jako geologická zajímavost, ale také jako přirozené místo, kde se dá na chvíli zastavit a vnímat odlišné mikroklima pískovcového lesa. V okolí se nacházejí i další skalní převisy a nepravé jeskyně, takže hlavním zážitkem není jediný izolovaný bod, nýbrž celý charakter zdejší krajiny.
Stopy neklidných časů ve skále
Braniborský převis má také historickou vrstvu. Podle turistických a regionálních podkladů poskytovaly podobné skalní prostory v době válek úkryt obyvatelům z okolí. Připomínkou minulosti je nápis vytesaný ve skále a datovaný 21. prosince 1741.
Nápis je popisován jako srdce s korunou. Její cípy vytvářejí písmeno W, které bývá spojováno s rodem Valdštejnů; uvnitř se nachází německý text a datum. Přesný obsah nápisu není vhodné bez ověřeného přepisu domýšlet. I samotná přítomnost datované stopy však ukazuje, že převis nebyl vždy jen turistickým cílem, ale součástí příběhů lidí, kteří zdejší skalnatý terén znali a využívali.
Výlet pro zdatnější chodce
Okruh může být příjemným rodinným výletem i cestou pro méně výkonné turisty, nejde však o trasu vhodnou pro kočárek. Některé úseky v horních částech roklí jsou členité a vyžadují jistý krok. Na cestě se mohou objevit kořeny, nerovnosti, písek i vlhká místa, která bývají po dešti kluzká.
Základem je pevná obuv a opatrnost, zejména za mokra. Převis není provozovaným objektem s pokladnou ani klasickou prohlídkovou jeskyní. Je volně přístupný podél značené turistické trasy, přičemž stav značení a průchodnost je rozumné před cestou ověřit. Přesná adresa u přírodního útvaru není spolehlivě určena, proto je pro navigaci vhodnější Staré Splavy a jejich železniční stanice.
Celá oblast leží v chráněné krajinné oblasti. Návštěvníci by proto měli zůstat na cestách, nepoškozovat pískovcové stěny, nerýt do skal a nerozdělávat oheň mimo povolená místa. Odměnou za ohleduplný pohyb je výlet, na němž se spojuje ticho lesa, neobvyklý reliéf pískovcových roklí a drobná historická stopa ukrytá pod skalním převisem.