Na hradní plošinu Jestřebí se nevystupuje běžnou věží ani širokým schodištěm podél hradeb. Cesta vede vzhůru prostorem někdejší studny, do něhož byla později vestavěna schodišťová konstrukce. Prudký výstup, čítající podle turistických údajů přibližně 77 schodů, je sám o sobě jedním z nejsilnějších zážitků návštěvy.
Zřícenina stojí na nápadném pískovcovém skalním útvaru mezi Máchovým jezerem a Novozámeckým rybníkem. Horní plošina přesahuje užší spodní část skály, a vytváří tak siluetu, která je působivá i přesto, že z původního hradu se dochovala jen menší část.
Skála, která nahrazovala hradby
Jestřebí nebylo klasickou pevností s mohutným prstencem kamenných hradeb. Významnou část obrany obstaraly strmé skalní stěny. Vrchol měl být podle odborných popisů opatřen spíše parapetní zdí s cimbuřím, místy upraveným přímo ve skále. Přírodní útvar tak nebyl jen podkladem pro stavbu, ale zároveň jejím hlavním obranným prvkem.
Počátky hradu se obvykle kladou do druhé poloviny 13. století a Jestřebí je poprvé doloženo roku 1296. Přesná stavební chronologie však není zcela uzavřená. Dochované relikty mohou souviset také s mladší stavební fází z počátku 15. století. Hrad byl spojen s rodem Berků z Dubé, v 15. století se zapojil do mocenských zápasů husitské doby a později se v pramenech objevuje i v souvislosti s výpravami do Lužice. Od poloviny 16. století je uváděn jako pustý.
Výstup někdejší studnou
Dnešní schodiště ve skále nevzniklo v době největšího rozkvětu hradu. Podle odborného rozboru byla schodišťová věž vybudována přibližně kolem roku 1840. Předtím se na hradní plošinu přicházelo dřevěným schodištěm do prostoru nad studnou. Turistické označení „výstup studnou“ je tedy zjednodušené, přesto dobře vystihuje neobvyklý charakter místa.
Uvnitř skály se dochovaly také stopy po šlapacím kole rumpálu. Nenápadný technický detail připomíná, že hrad nebyl pouze romantickou vyhlídkou, ale fungujícím sídlem, kde bylo nutné řešit zásobování vodou i každodenní provoz.
Výstup je prudký a místy působí téměř žebříkovitě. Pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí vhodný není a opatrnost je na místě zejména za deště, při námraze nebo na mokrých schodech. Vyšší skalní blok není podle dostupných informací zpřístupněn, prohlídka se soustředí na nižší plošinu a vyhlídku.
Hrad, který se zmenšoval
Podoba Jestřebí se v průběhu staletí měnila nejen působením času. Do pískovcového masivu zasáhlo lámání kamene a přirozené zvětrávání. Z původní velikosti hradu se podle regionálních podkladů zachovala přibližně čtvrtina. V roce 2009 se ze západní části uvolnil velký blok skály i se zbytky zdiva. Následovalo zabezpečení areálu a pod hradem byly instalovány ochranné ocelové sítě.
Právě tady je dobře vidět, jak křehké mohou být pískovcové skalní hrady. Zřícenina není jen pozůstatkem středověké architektury, ale také dokladem dlouhého zápasu mezi lidskou stavbou a proměnlivým skalním podložím.
Výhled na Máchův kraj
Z hradní plošiny se otevírá pohled na obec Jestřebí, Novozámecký rybník a širší krajinu kolem Máchova jezera. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout Lužické hory, oblast Kokořínska, další místa Máchova kraje i hrad Bezděz. Název hradu souvisí se starším označením Habichtstein nebo Habstein, tedy „jestřábí kámen“.
K hradu vede z obce značená červená turistická cesta. Od zastávky Kříž nebo od školy jde přibližně o půlkilometrovou procházku. Menší parkoviště se nachází pod hřbitovem, parkovat přímo u skalního masivu nelze. Přístup na horní část bývá uváděn sezonně, přibližně od dubna do října, před cestou je proto vhodné ověřit aktuální stav schodiště a případná bezpečnostní omezení.
Návštěvu lze spojit s krátkou procházkou po Jestřebí. V obci stojí zvonice připomínající původní kostel, hřbitov a barokní křížová cesta se sedmi výklenkovými kaplemi. Hrad tak není osamělou atrakcí, ale součástí historické krajiny, v níž se během jediného výletu propojí středověká památka, pískovcová příroda i výhledy na severní Čechy.