Vila Tugendhat je nejslavnější, nikoli však jedinou pozoruhodnou moderní stavbou v Brně. Město je mimořádně zajímavou učebnicí meziválečné architektury: na jeho svazích a v zahradních čtvrtích vznikaly luxusní vily, družstevní kolonie i experimentální soubory rodinných domů. Společně ukazují, jak se ve 20. a 30. letech proměňovala představa o pohodlném, zdravém a reprezentativním bydlení.
Nový dům měl ukázat budoucnost
Nejvýraznějším dokladem architektonického experimentu je kolonie Nový dům v Žabovřeskách. Šestnáct funkcionalistických rodinných domů zde vzniklo v roce 1928 v souvislosti s Výstavou soudobé kultury v Československu. Brněnský soubor navazoval na slavné stuttgartské sídliště Weissenhof a patřil k evropskému proudu vzorových obytných kolonií Werkbundu. Podobné projekty vznikaly také ve Vratislavi, Curychu, Vídni nebo Praze.
Na návrzích se podíleli například Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt a Ernst Wiesner. Domy měly představit nové konstrukce, materiály a dispozice určené především středním vrstvám. Záměr byl praktický i propagační: návštěvník si měl prohlédnout moderní bydlení a následně si podobný dům pořídit. Ekonomicky však projekt příliš neuspěl. Některé dispozice byly pro tehdejší zájemce nezvyklé, ceny vysoké a část staveb nebyla při výstavě zcela dokončena. V dalších desetiletích navíc některé domy prošly necitlivými úpravami.
Dnes se kolonií prochází především z veřejných ulic mezi Drnovickou, Šmejkalovou, Petřvaldskou a Bráfovou. Původní plán počítal s parkem uprostřed, jehož role už není na první pohled tak zřejmá. Pomůže informační panel poblíž ústí Petřvaldské ulice. Protože domy obývají soukromí vlastníci, je vhodné vnímat Nový dům jako venkovní architektonickou trasu a respektovat soukromí obyvatel.
Kolonie Pod vodojemem spojuje domy v jeden celek
Další pozoruhodná zastávka leží v Masarykově čtvrti. Kolonie Pod vodojemem vznikala v letech 1935 až 1937 pro družstvo zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské. Zastavovací plán vytvořil městský architekt Jindřich Kumpošt, na jednotlivých domech pak pracovali mimo jiné Jiří Kroha, Evžen Škarda, Mojmír Kyselka, František Kalivoda a Jaroslav Grunt.
Architekti využili svažitý terén. Ulice vedou po vrstevnicích, obytné místnosti se obracejí k jižnímu svahu a zahradám, zatímco vstupy a obslužné prostory směřují do ulice. Hodnota kolonie nespočívá jen v jednotlivých vilách, ale také ve společném řešení. Jednotná výška říms a oplocení vytvářejí dojem promyšleného urbanistického celku. Mezi stavebníky patřili například obchodník Josef Patočka nebo tanečník a choreograf Ivo Váňa Psota. I zde jde o obytné domy, nikoli o běžně přístupný skanzen.
Dvě brněnské vily s odlišnou atmosférou
Vila Tugendhat v Černých Polích je světovou ikonou, která byla postavena v letech 1929–1930 podle návrhu Ludwiga Miese van der Rohe pro Gretu a Fritze Tugendhatovy. Stavba zaujme konstrukční čistotou, velkorysým otevřeným prostorem, ušlechtilými materiály i promyšleným propojením interiéru se zahradou. Od roku 2001 je na seznamu světového dědictví UNESCO. Po obnově v letech 2010 až 2012 se vrátila k podobě odpovídající dokončení domu v roce 1930.
Prohlídka interiéru je možná pouze s předem zakoupenou vstupenkou, zatímco zahrada a některé expozice jsou přístupné volně podle aktuálního režimu. V roce 2026 vila připomíná 25 let od zápisu na seznam UNESCO a také 140 let od narození jejího architekta Ludwiga Miese van der Rohe.
V Pisárkách stojí vila Stiassni, dokončená podle návrhu Ernsta Wiesnera v letech 1927–1929. Na rozdíl od strohé vily Tugendhat působí zvenčí střídmě, uvnitř však nabízí reprezentativní prostředí s mramorovými krby, tmavými dřevěnými obklady a dekorativní štukovou výzdobou. Rozlehlý areál zahrnoval také dům zahradníka, stáj, byt řidiče, skleníky, bazén a tenisový kurt.
Osud vily připomíná pohnuté dějiny 20. století. Rodina Stiassni musela v roce 1938 kvůli židovskému původu emigrovat a dům byl o rok později zabaven německou státní policií. Po válce přešel pod národní správu a od roku 1952 jej využíval Krajský národní výbor, což vedlo k označení „vládní vila“. Dnes je kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu a po obnově je přístupná veřejnosti. Zahrada má samostatný návštěvní režim; autorství jejího řešení není definitivně doloženo a odborníci zvažují několik možností.
Jak si výlet naplánovat
Na jednodenní výpravu lze spojit dopolední procházku kolonií Nový dům s návštěvou Masarykovy čtvrti a odpolední prohlídkou jedné z vil. Samostatný okruh v Černých Polích může kromě vily Tugendhat zahrnout také Löw-Beerovu a Arnoldovu vilu. U soukromých obytných domů počítejte pouze s pohledem z ulice, zatímco do vily Tugendhat a vily Stiassni je lepší rezervovat vstup předem. Praktickým pomocníkem při objevování dalších adres je Brněnský architektonický manuál, který nabízí mapu a informace o významných stavbách i jejich dostupnosti.