Pod hradem Veveří se podle pověsti ukrývá templářský poklad. Vypráví se, že se zde roku 1304 setkali představitelé řádu v čele s velmistrem Jacquesem de Molayem a že templáři následně ukryli v podzemí cennosti včetně dvanácti stříbrných soch apoštolů. Historické prameny však takovou událost nepotvrzují. Veveří je proto zajímavé především jako místo, kde se skutečné středověké dějiny setkávají s pozdější představivostí.
Kaple, která možná předcházela hradu
V předpolí hradu stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie, známá také jako kaple nebo kostelík Matky Boží. Pravděpodobně vznikla kolem roku 1200, možná dokonce o něco dříve, u zeměpanského dvorce, který předcházel vlastnímu hradu. Její počátky tak mohou být starší než nejstarší kamenné části Veveří.
Původní stavba měla obdélný půdorys s půlkruhovou apsidou. V dalších staletích k ní přibyly boční prostory, mimo jiné dnešní sakristie. Kaple byla tribunová, což znamená, že v ní existoval vyhrazený prostor a samostatný vstup pro významné hosty. Její spojení s hradem tedy nebylo pouze symbolické – sloužila lidem, kteří byli s hradním sídlem skutečně spojeni.
Zájem přitahuje také portál dnešního vstupu. Reliéf na něm zobrazuje dva lvy sklánějící se ke kříži, u něhož se objevují symboly Slunce a Měsíce. Portál byl podle odborného výkladu na současné místo nejspíš přenesen z dosud neznámé stavby. Druhotně mohly být použity i některé další prvky interiéru, například ambona a kazatelna. Právě nejasný původ těchto detailů pomáhá živit dohady o skrytých významech.
Co ukázalo měření pod zemí
Legenda získala nový impuls v roce 2011, kdy v kapli a jejím okolí proběhl nedestruktivní geofyzikální průzkum. Odborníci použili pozemní radar a dipólové elektromagnetické profilování, tedy metody, které umožňují hledat podzemní struktury bez rozebírání historické stavby.
Měření skutečně odhalilo několik anomálií. Pod kaplí a v jejím okolí se nacházejí dutiny, které mohou souviset s kryptami nebo hroby. Na severní straně se objevily indicie podzemních konstrukcí, pravděpodobně krypt. V prostoru sakristie byla zaznamenána mělká dutina bez známek klenby. Odborné vyhodnocení proto usuzuje, že nejspíš nejde o chodbu.
Předběžné zprávy tehdy mluvily o strukturách připomínajících klenby, což okamžitě posílilo pokladovou pověst. Podle pozdějšího opatrnějšího hodnocení však průzkum tajné chodby přímo v kapli ani v jejím bezprostředním okolí nepotvrdil. Jižně od stavby se sice objevila lineární anomálie, její význam by ale musel ověřit další výzkum. Část naměřených kleneb navíc může souviset s kryptou z první poloviny 19. století.
Skutečné hroby a vzácná Madona
Kaple s malým hřbitovem sloužila jako místo posledního odpočinku osob spojených s Veveřím. Pohřbívání zde bylo v 90. letech 19. století zakázáno, hřbitov zanikl a část ostatků byla přenesena do Veverské Bítýšky. Podzemí tedy skutečně ukrývá stopy minulosti, jen jejich charakter je mnohem pravděpodobněji náboženský a pohřební než templářský.
S kostelíkem souvisí také Madona z Veveří, gotická desková malba vytvořená kolem roku 1345. Obraz mohl na Moravu přivézt markrabě Jan Jindřich Lucemburský, který výrazně rozšířil hradní areál po polovině 14. století. Madona byla později převezena do Prahy a po majetkových sporech se v roce 2016 vrátila do vlastnictví farnosti Veverská Bítýška. Dnes je zapůjčena v Diecézním muzeu v Brně, takže originál návštěvník obvykle neuvidí přímo v kapli.
Výlet, při kterém není nutné hledat poklad
Veveří je v písemných pramenech připomínáno už roku 1213 a jako kamenný hrad vznikalo pravděpodobně před polovinou 13. století. Později se stalo významným královským a markraběcím sídlem. Rozsáhlý areál dnes nabízí prohlídkové okruhy věnované stavebnímu vývoji, lucemburské historii i apartmá prince Vasy.
Kostelík Matky Boží stojí za pozornost i tehdy, když člověk odloží představu templářského pokladu. Interiér nebývá trvale přístupný, otevírá se především při zvláštních programech a komentovaných prohlídkách, proto je vhodné možnosti návštěvy předem ověřit. Hradní areál je místy kamenitý a svažitý; praktické je také počítat s tím, že přístup může být dočasně veden jinou branou.
Největší tajemství Veveří tak možná nespočívá v nalezení truhly se stříbrem. Fascinující je samotná proměna místa: starší sakrální stavba, hradní sídlo, krypty, vzácný obraz a k nim postupně přidaná legenda o templářích. Geofyzika ji nepotvrdila, ale pomohla ukázat, že pod povrchem skutečně existuje minulost, kterou ještě neznáme celou.