Na rohu ulic Přízova a Spálená dnes člověk najde především prázdný městský prostor. Od 26. do 30. srpna 2026 se však toto místo stane jedním z hlavních center Štetl Festu. Právě zde stála Velká synagoga, dokončená v roce 1855 a vypálená po nacistické okupaci Brna v březnu 1939. Festival jí letos vrací pozornost prostřednictvím archeologie, divadla, hudby, vzpomínek i společného stolování.
Prázdné místo, které znovu promluví
Téma pátého ročníku zní Návraty. Nejde přitom jen o návrat k historickým událostem, ale také o návrat paměti do míst, která byla spojena s židovským životem a později z veřejného prostoru téměř zmizela.
Velká synagoga vznikla v době, kdy se po revolučním roce 1848 výrazně rozšířily možnosti židovských obyvatel svobodně se usazovat, pracovat, uzavírat sňatky a veřejně rozvíjet své náboženství. Novorománská stavba podle vídeňských architektů Johanna Romana von Ringeho a Augusta Schwendenweina von Lanauberga proto nebyla jen náboženskou budovou. Představovala sebevědomí a emancipaci rostoucí brněnské komunity.
Na jaře 2026 se na její někdejší parcele uskutečnil archeologický průzkum. Odkryty byly mimo jiné části jihovýchodní schodišťové věže a obvodového zdiva. Návštěvníci se o výsledcích výzkumu dozvědí 28. srpna ve vile Löw-Beer. Archeologie zde není pouze technickým oborem – pomáhá znovu číst příběh místa, které bylo násilně zničeno.
Program na parcele doplní odhalení Poesiomatu, pojmenování ulice U synagogy a videoprojekce Návrat Velké synagogy. Poesiomat nabídne vzpomínky pamětníků, liturgické zpěvy, archivní materiály i texty současných autorů. V pátek večer se prostor promění také v místo šabatového setkání u dlouhého stolu, v neděli pak v Židovskou tržnici.
Po stopách rodin, které měnily Moravu
Štetl Fest není uzavřený do jediného brněnského náměstí. Program návštěvníky zavede také do Alexovic, Ivančic, Svitávky a Brněnce. Spojuje příběhy pěti rodin – Placzků, Löw-Beerů, Fuhrmannů, Kohnů a Stiassni – s průmyslem, architekturou, vědou, mecenášstvím i s osudy poznamenanými nacistickou perzekucí.
V Alexovicích se připomenou rabíni Abraham a Baruch Placzek i fyzik Georg Placzek. Součástí programu je pokládání Kamenů zmizelých, představení publikace o rodině, přednáška, prohlídka vily a návštěva areálu bývalé textilní továrny. Baruch Jakob Placzek působil jako brněnský rabín od roku 1860 až do své smrti v roce 1922 a věnoval se také přírodním vědám.
Löw-Beerové připomínají dobu, kdy židovští průmyslníci významně ovlivňovali industrializaci Moravy. Jejich jméno spojuje textilní výrobu ve Svitávce, brněnské vily i vilu Tugendhat. Ta vznikla v letech 1929 až 1930 pro Gretu a Fritze Tugendhatovy; Greta byla dcerou Alfreda Löw-Beera, který jí daroval část svého pozemku.
Ve vile Löw-Beer se festival věnuje také Fuhrmannovým a jejich kobercům. Připraveny jsou přednášky, workshopy, literární program i pátrací hra. Rodina Kohnových připomene zase méně známou historii cihelny na pomezí Bohunic a Starého Brna a otázku majetku zabaveného nacisty a jeho pozdějšího navracení.
Od Lustiga ke klezmeru a izraelskému divadlu
Historická témata festival doplňuje současná kultura. Samostatná programová linie připomene sté výročí narození Arnošta Lustiga. Ve vile Löw-Beer se uskuteční autorské čtení mladých spisovatelů, literární workshop, debata o Lustigově tvorbě, setkání s jeho vnuky i projekce dokumentu.
Hudební část nabídne široké rozpětí od klezmeru a jidiš písní přes duchovní zpěvy až po izraelský punk-jazz a elektronické podoby tradiční hudby. Vystoupí například Lea Kalisch, Malox, Folkadu, Yale Strom Band a další interpreti. Izraelské Fringe Theatre z Beer Ševy uvede inscenaci Goral-Hagra, která propojuje pohyb, neverbální herectví, hudbu, světelný design, archivní materiály a videoprojekci.
Nechybí ani rodinný program. Děti a rodiče si mohou vyzkoušet výrobu koberců, judaik a tašek, pátrací hru po stopách židovských rodin nebo dílny věnované tradicím a zvykům. Soutěž Stroj času: místa paměti zase představí krátké filmy mladých autorů o zaniklých či zapomenutých místech.
Jak si festival naplánovat
Brněnský program je rozptýlený mezi bývalou synagogou, vilami Löw-Beer, Tugendhat, Arnoldovou, Stiassni a dalšími místy. Část akcí se koná v Divadle Husa na provázku, v Pražákově paláci nebo na židovském hřbitově. Některé body programu probíhají souběžně, takže se vyplatí vybrat si předem jednu tematickou trasu.
Na mimobrněnská místa mají návštěvníky dopravit festivalové autobusové linky z okolí hlavního nádraží a hotelu Grand. Konkrétní časy, vstupenky a nutnost rezervace je vhodné před návštěvou ověřit v aktuálním programu, protože se mohou měnit.
Kdo chce poznat i živou podobu brněnského židovského náboženského života, může zamířit k synagoze Agudas Achim v ulici Skořepka. Stavba podle projektu Otty Eislera z roku 1936 je po předchozím objednání přístupná skupinám s průvodcem. Festival tak připomíná nejen to, co zaniklo, ale i komunitu a tradici, které v Brně stále pokračují.