Nejzajímavější na zřícenině Budětice není to, co se dochovalo nad zemí, ale to, co lze vyčíst z lesního terénu. Na jižní části vrchu Džbán, asi kilometr severně od Budětic, se zachovaly příkopy, valy a skromné pozůstatky staveb někdejšího šlechtického sídla. Místo tak působí spíše jako archeologická památka než jako klasická hradní zřícenina s výraznou siluetou.
Malý hrad na vrchu Džbán
Hrad vznikl ve druhé polovině 13. století a podle archeologického vyhodnocení zanikl přibližně kolem roku 1300. Šlo o jednodílný hrad přechodného typu v poměrně jednoduchém provedení. Jeho jádro tvořil obdélný palác a kruhová, případně mírně eliptická věž.
Věž měla vnější průměr přibližně 5,8 metru, přičemž dochované zdivo dosahovalo nejvýše asi 1,3 metru. Takové rozměry napovídají, že Budětice nebyly rozsáhlým reprezentativním hradem, ale spíše menším sídlem svého druhu. Palác měřil na délku zhruba 14 metrů a v jeho čele se nacházela místnost o rozměrech přibližně 3,8 krát 3,8 metru.
Opevnění doplňoval příkop, který hrad chránil ze tří stran. Byl široký přibližně 8 až 11 metrů a místy byl vysekán přímo ve skalním podloží. Před jeho vnější hranou se dochovalo valové těleso. Na severovýchodní přístupové straně se navíc uplatňoval širší přírodní nebo upravený příkop, široký asi 25 metrů. Při obraně přitom pravděpodobně hrálo důležitou roli také dřevo, po němž dnes na místě mnoho viditelných stop nezůstalo.
Předchůdce hradu Rabí
Budětice jsou spojovány s pány z Budětic, respektive s větví pánů z Velhartic, která se podle tohoto sídla začala psát. Význam hradu však netrval dlouho. Držitelé se později přesunuli na nedaleké Rabí, mnohem výstavnější a vhodnější sídlo, které postupně převzalo jeho úlohu.
S hradem je spojován především Bohuslav z Budětic, uváděný jako poslední významný držitel. Některé přehledy kladou jeho odchod na Rabí do roku 1291, zatímco odborné údaje hovoří obecněji o zániku hradu kolem roku 1300. Jisté je především to, že na konci 13. století Budětice ztratily svůj význam a postupně zpustly.
Hrad, který se čte ze země
Dnešní návštěvník neuvidí zachovalé interiéry, přístupnou věž ani dlouhé úseky hradeb. Zřícenina se připomíná především reliéfem někdejšího areálu: valem, prohlubní příkopu, základy válcové věže a zbytky paláce. Při pozorné procházce se tak dá pochopit, jak byl hrad uspořádán, i když většina zástavby už po sobě nezanechala nadzemní stopy.
Význam místa potvrzují také archeologické nálezy. Při povrchovém průzkumu zde byla nalezena keramická konvička, která je uložena v muzeu v Sušici. Budětice proto nejsou jen romantickým pozůstatkem v lese, ale lokalitou, která stále přináší informace o podobě a každodenním fungování středověkého sídla.
Zřícenina je nemovitou kulturní památkou a zároveň územím s jednoznačně prokázanými archeologickými nálezy. Pohyb v areálu by proto měl být ohleduplný. Jakékoli zásahy do terénu nebo stavební činnost mohou podléhat archeologické památkové péči.
Krátký výlet Budětickem
K hradu se lze vydat pěšky z Budětic, případně od silnice mezi Buděticemi a Vlkonicemi po odbočce u informační tabule a dále lesní či polní cestou. Některé turistické podklady uvádějí také modrou značku, její aktuální stav je však vhodné před cestou ověřit. Lokalita není provozovaným hradním areálem s pokladnou a pravidelnými prohlídkami; jde o volně přístupné místo v krajině.
Výlet se hodí spojit s poznáváním přírodního parku Buděticko a návštěvou hradu Rabí, s nímž jsou dějiny Budětic přímo provázané. Protože cesta vede lesním terénem s nerovnostmi a příkopy, vyplatí se pevná obuv a opatrnost. Zřícenina Budětice je nenápadná, ale právě v tom spočívá její kouzlo: místo nenabízí velkolepé panorama, nýbrž možnost objevit hrad, který se po sedmi staletích dochoval především jako otisk v krajině.