Do Hartmanic na Šumavě letos míří příběhy lidí, jejichž válečná cesta vedla z okupovaného Československa až do neutrálního Švédska. Putovní výstava Švédská záchrana – Čechoslováci ve Švédsku za druhé světové války v Horské synagoze představuje uprchlíky, přeživší nacistických represí i ty, kterým pomohly humanitární záchranné akce.
Výstava vznikla v roce 2025 na oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Venduly Hingarové. Připomněla 80. výročí konce druhé světové války a nyní dostává v Hartmanicích další význam. Synagoga sama je totiž místem, které přežilo zánik původní komunity, desetiletí chátrání i hrozbu demolice.
Švédsko jako útočiště, ale ne bez rozporů
Obraz Švédska jako bezpečné země je v příbězích výstavy důležitý, neměl by však být příliš jednoduchý. Na začátku války švédské úřady často pohlížely na židovské uprchlíky, včetně těch z Československa, spíše jako na ekonomické migranty než na lidi prchající před politickým a rasovým pronásledováním. Získat azyl proto nebylo samozřejmé.
Vedle omezení ale existovala také konkrétní pomoc jednotlivců a organizací. Výzkum připomíná například Kerstin Cruickshankovou a Amelii Posse, které se zasazovaly o podporu uprchlíků. Se Švédskem byl díky sňatku se Švédkou spojen také český potravinářský průmyslník Herbert Felix. Právě podobné osudy ukazují, že přežití často záviselo na odvaze, osobních vazbách i šťastné shodě okolností.
Výrazná změna švédské politiky přišla v roce 1943. Tehdy země přijala tisíce židovských uprchlíků z Dánska. Mezi nimi byla také skupina mladých československých Židů, kteří později odešli do Velké Británie a vstoupili do československé zahraniční armády.
Bílé autobusy a poválečné hledání bezpečí
Jedna z hlavních linií výstavy vede k závěru války. Švédský Červený kříž tehdy v rámci záchranné akce známé jako Bílé autobusy evakuoval vězně z koncentračních táborů. Mezi osvobozenými byli také lidé z Československa. Další přeživší přijížděli do Švédska bezprostředně po válce ve spolupráci s organizací UNRRA.
Prvním bezpečným místem se pro některé československé přeživší stalo město Värnamo v kraji Jönköping. Jejich příchod dokládají mimo jiné poválečné seznamy a archivní dokumenty. Arolsen Archives uchovává například záznam o českých občanech, kteří do Švédska připluli lodí Ingrid 28. června 1945. Za jednotlivými jmény se tak otevírá otázka, co následovalo po záchraně: léčba, hledání blízkých, návrat domů nebo nový život v cizí zemi.
Výstava proto nemluví o jediné záchranné operaci. Název zastřešuje různé podoby pomoci – od individuálního úsilí přes přijímání uprchlíků až po evakuaci vězňů a poválečnou péči.
Synagoga, která se podruhé vrátila k životu
Pro hartmanické prostředí má výstava ještě další rovinu. Synagoga vznikla z iniciativy místní židovské obce v 80. letech 19. století. Přibližně 55 let sloužila svému původnímu účelu, než ji po záboru Hartmanic nacistické Německo zkonfiskovalo. Budova byla přestavěna na truhlářskou dílnu a při úpravách přišla mimo jiné o část architektonických prvků včetně štítu a prostoru aron ha-kodeš.
Po válce její úpadek pokračoval. Objekt využívaly Státní lesy a statky i armáda, která v něm skladovala pneumatiky. V 80. letech synagoze hrozila demolice. Nakonec ji v roce 2002 koupil Michal Klíma a prostřednictvím občanského sdružení Památník Hartmanice zahájil její obnovu. Po rekonstrukci se v roce 2006 znovu otevřela veřejnosti a stala se součástí Muzea Šumavy.
Výstava v širším příběhu Šumavy
Návštěva expozice se dá spojit s prohlídkou stálých výstav věnovaných česko-německo-židovskému soužití na Šumavě, zaniklým vesnicím, historii místní židovské obce i samotné obnově synagogy. Bývá označována za nejvýše položenou synagogu v Česku a dnes funguje také jako prostor pro přednášky, koncerty a další kulturní programy.
Výstava Švédská záchrana je v Hartmanicích k vidění do soboty 12. září 2026. Ve stejný den od 18 hodin ji uzavře přednáška Venduly Hingarové. Aktuální návštěvní režim je vhodné před cestou ověřit u Muzea Šumavy, zejména kvůli víkendovým změnám. Prohlídku lze doplnit návštěvou Muzea Dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě u Hartmanic.