Hrad, který pamatuje Lucemburky i husity
Největší překvapení Klenové spočívá v tom, jak rozdílné vrstvy historie se tu potkávají. Na vrchu nad obcí zůstaly části středověkého hradu, který vznikal ve druhé polovině 13. století. Prameny se přitom rozcházejí v datu první zmínky: jedny uvádějí rok 1287 v souvislosti s pány z Klenového, jiné rok 1291 jako první zprávu o samotném hradu.
Hrad byl vybudován jako dvoudílné opevněné sídlo. Dodnes je patrná část paláce, hranolová věž, příkopy, valy a pozdně gotické opevnění s baštami. Pozornost si zaslouží především severovýchodní obranný systém s obezděným valem a druhým příkopem. Po koruně opevnění se kdysi mohly pohybovat dělostřelecké zbraně, což připomíná dobu, kdy už tradiční hradní zdi musely čelit nové vojenské technice.
K nejstarším dochovaným prvkům patří spodní část severní zdi paláce a hranolová věž na západním okraji areálu. Její kruhová spodní část je částečně skrytá pod terénem a sloužila jako hradní vězení. Z husitské éry vystupuje postava Přibíka z Klenového, který hrad vlastnil v letech 1420 až 1465. S jeho jménem se spojují vojenské výpravy i pověst o věznění dvou polských mnichů. Tu je ale třeba chápat jako tradované vyprávění, nikoli jako bezpečně potvrzenou událost.
Harantové a příběh renesančního vzdělance
Roku 1553 získal Klenovou Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Obnovil zde panské sídlo a z renesanční etapy se dochovalo například purkrabství, které vzniklo přestavbou pozdně gotické kuchyně. V jeho patře byl později objeven freskový vlys s erby někdejších majitelů a jejich šlechtických spojenců.
Klenová je považována za rodiště Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Narodil se roku 1564 a proslul jako šlechtic, cestovatel, spisovatel, hudební skladatel i politik. Na přelomu 16. a 17. století podnikl dlouhou cestu přes Itálii, Krétu, Kypr, Svatou zemi a Egypt. Své zážitky zachytil v cestopisu o putování z Čech do Benátek a dál do oblasti, která byla pro tehdejšího Evropana mimořádně vzdálená.
Jeho život skončil po porážce stavovského povstání. Kryštof Harant byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Klenová tak není pouze malebnou zříceninou, ale také místem spojeným s jednou z nejvýraznějších osobností české renesance.
Ze zříceniny vznikl romantický zámek
Od poloviny 17. století hrad postupně chátral a v roce 1737 už byl uváděn jako trosky. Obrat přišel až ve 30. letech 19. století, kdy panství koupil hrabě Josef Filip Eduard Stadion-Warthausen und Thannhausen. Rozhodl se historické místo proměnit v romantické sídlo. V prostoru jižního opevnění nechal vybudovat zámek, upravil ruiny jako působivou vyhlídku, opravil hranolovou věž a založil park. Přibyly také spodní brána a novogotická kočárovna.
Zámek není slohově jednotný. Jeho západní část vznikala v novogotickém duchu a patřila k časným příkladům tohoto stylu v Čechách. Za pozdějšího majitele Heliodora Heidla však byla upravena novorenesančně a vzhledově sjednocena s dalšími částmi. K areálu patří také kaple sv. Felixe, dokončená roku 1837. Po restaurování je znovu přístupná v rámci komentovaných prohlídek a cenná je i tím, že její interiér nebyl později výrazně proměňován.
Umění mezi zdmi, v parku i ve stodole
Soukromí majitelé drželi Klenovou do roku 1951. Poslední majitelkou byla malířka Vilma Vrbová-Kotrbová a od roku 1963 zde funguje galerie výtvarného umění. Dnes areál spravuje Galerie Klatovy / Klenová, která pečuje o hrad, zámek, sýpku, purkrabství i další budovy.
V přízemí zámku si návštěvníci prohlédnou stálou expozici mobiliáře a výběr děl ze sbírek galerie. Další prostory hostí krátkodobé výstavy moderního a současného umění. Zvláštní atmosféru má venkovní sochařský park, kde díla českých i zahraničních autorů vstupují do dialogu s ruinami, parkem a výhledy na Šumavu.
Proměnou prochází také hospodářské zázemí. Druhá etapa Centra pro podporu výtvarné kultury byla dokončena v roce 2025 a rekonstruované objekty mají sloužit výstavám, tvůrčím dílnám, rezidenčnímu ubytování i dalším kulturním programům. V roce 2025 areál získal krajské ocenění za obnovu šesti barokních soch na hradním nádvoří. Pro rok 2026 je v Galerii Stodola plánována výstava Barevný model Richarda Loskota a Vítězslava Plavce, která pracuje se světlem, barvou a prostorem.
Tip na výlet u Janovic nad Úhlavou
Klenová leží asi kilometr od Janovic nad Úhlavou a návštěva se dá snadno spojit s výletem do Týnce, Strážova nebo Lorety. V areálu se konají komentované prohlídky, k dispozici je také audioprůvodce a občerstvení v zámecké restauraci Harant. Aktuální otevírací dobu, vstupné a program je vhodné před cestou ověřit u galerie, protože se v průběhu roku mění.
Nejlépe si Klenovou užijete bez spěchu. Projděte si hradní opevnění, zastavte se v kapli, nahlédněte do výstavních prostor a nakonec se vydejte mezi sochy v parku. Právě spojení pevnosti, romantického zámku a současného umění dělá z Klenové místo, které nabízí mnohem víc než jen působivý výhled z hradní zříceniny.