Přehrada Bystřička leží na okraji Vsetínských vrchů a dodnes spojuje několik funkcí, které se na jednom místě nepotkávají vždy samozřejmě. Slouží k protipovodňové ochraně, vyrábí elektřinu a v letních měsících je vyhledávaným místem pro odpočinek u vody. Zároveň jde o historické vodní dílo, jehož hráz a související objekty jsou kulturní památkou.
Hráz, která pamatuje začátek 20. století
Stavba přehrady probíhala v letech 1908 až 1912. Impulzem k její výstavbě byly mimo jiné ničivé povodně z přelomu 19. a 20. století. Tehdejší plány však počítaly také s využitím vody pro zamýšlený Dunajsko-oderský průplav. Velká část prací probíhala ručně, bez dnešní stavební techniky.
Hráz je gravitační a byla vystavěna z místního lomového kamene spojovaného cementovou maltou. V koruně měří 170 metrů a její výška nade dnem dosahuje podle technických údajů 27,4 metru. Při procházce po hrázi tak návštěvník nesleduje jen vodní hladinu, ale také pozoruhodný doklad tehdejšího stavitelství. Původní komplex vodního díla byl do seznamu kulturních památek zapsán v roce 2004.
O technickém významu přehrady svědčí i malá vodní elektrárna. Dvě Francisovy turbíny zde využívají průtok vody k výrobě elektřiny. Rekreační návštěva se tak odehrává v prostředí, které má stále praktickou funkci a není pouhou kulisou pro letní výlety.
Letní den u vody
Nejvíce života bývá u hlavní pláže a v okolních rekreačních areálech. Přehrada láká ke koupání, odpočinku na břehu i k rekreačnímu rybolovu. K dispozici bývá také půjčovna loděk a v sezoně se u hráze objevuje možnost zapůjčení paddleboardů. Provoz těchto služeb, stejně jako jejich dostupnost, se může v jednotlivých letech měnit, proto je rozumné ověřit si aktuální stav před cestou.
Nejde o klasické městské koupaliště s jednotným areálem a nepřetržitým dohledem. Zázemí je rozptýlené mezi pláží, kempy a rekreačními objekty, kde lze najít občerstvení, hygienické zázemí nebo ubytování. Před koupáním je vhodné zkontrolovat aktuální hodnocení vody u Krajské hygienické stanice Zlínského kraje. Stav se může během sezony měnit, stejně jako podmínky pro provoz vodních sportů.
Z přehrady do skal na Klenově
Nejzajímavější pěší výlet vede od hráze po naučné stezce Klenov směrem k rozcestí Dušná. Trasa měří přibližně sedm kilometrů, překonává převýšení kolem 300 metrů a má deset zastavení. Odměnou není jen pohled na okolní lesy, ale především krajina masivu Klenova, chráněného jako národní přírodní rezervace.
Na cestě se objevují skalní útvary a místa s výraznými názvy, například Svantovítova skála, Louky pod Štípou, Zámčisko nebo Volská hlava. Výlet proto dobře doplní den u vody, zároveň ale vyžaduje o něco lepší obuv a počítání s převýšením. Podle místních doporučení může být příjemnější jít stezku od Dušné směrem k přehradě, tedy převážně z kopce.
Velká Lhota, Broučci a valašské cyklotrasy
Za dalšími zážitky lze vyrazit do Velké Lhoty. Její dominantou je dřevěný evangelický toleranční kostel z roku 1783. Obec připomíná také spisovatele Jana Karafiáta, který zde v letech 1875 až 1895 působil a později se proslavil knihou Broučci.
Přehrada je zajímavým bodem i pro cyklisty. Kolem nádrže vede zelená cyklotrasa číslo 6119 a navazují na ni trasy 6018, 6019 a 6012. Regionální okruh může spojit Bystřičku s Velkou Lhotou a Valašskou Bystřicí. Kdo tedy nechce zůstat pouze u pláže, může si naplánovat den, v němž se vystřídá voda, les, valašská krajina i kulturní památky.
Jak si návštěvu naplánovat
Bystřička se hodí pro různé typy výletů: pro letní koupání, kratší procházku kolem vody, rybaření, výlet lodí i celodenní putování po Vsetínských vrších. Praktické zázemí se soustředí hlavně u hlavní pláže a v kempech. Pro navigaci je lepší zadat vodní dílo, konkrétní pláž, kemp nebo parkoviště, protože přehrada sama nemá jednu jednoznačnou adresu.
Při návštěvě je třeba respektovat, že jde o víceúčelové vodní dílo. Bezpečný pohyb u hráze i na hladině se řídí aktuálními pravidly správce. Právě spojení rekreace, technické historie a divokých skal však dělá z Bystřičky místo, které stojí za poznání i mimo hlavní letní sezonu.