Na první pohled tu návštěvník neuvidí mohutné zdi ani věž s cimbuřím. Zřícenina hradu Klenov se ukrývá ve skalnatém vrcholu Zámčisko a připomíná ji především terén, záseky ve skále, základové žlaby a upravené plošiny. Právě v tom spočívá její kouzlo. Kdo čeká klasickou hradní zříceninu, musí zde zapojit představivost a číst historii přímo ve skalním reliéfu.
Hrad, který téměř zmizel
Areál byl založen na výrazném skalnatém vrcholu v nadmořské výšce přibližně 678 metrů. Podle archeologických poznatků měl hrad dvoudílnou dispozici. Hradní jádro zaujímalo oválnou plochu zhruba 31 krát 21 metrů, zatímco na hlavním skalisku vznikla uměle upravená plošina o velikosti asi 11 krát 7 metrů. Ta mohla nést dřevěnou, pravděpodobně věžovitou stavbu.
Z kamenného sídla se dochovaly hlavně otisky jeho konstrukce. Ve skále jsou patrné záseky pro uchycení trámů a žlaby po základech. V předhradí se nachází také prohlubeň, která mohla sloužit jako cisterna. Nálezy datují lokalitu na přelom 13. a 14. století, případně do počátku 14. století. Zuhelnatělé dřevo a mazanice zároveň naznačují, že hrad zanikl při požáru.
Byl Klenov templářským hradem?
Klenov bývá tradičně spojován s hradem Freundsbergem, uváděným také jako Vreuntspergk. Ten se objevuje v listině z roku 1308 společně s městečkem Setteinz, které bývá ztotožňováno se Vsetínem. Zmínka je někdy vykládána jako důkaz templářské minulosti Klenova, tak jistý však tento výklad není.
Hrad na Klenově totiž není samostatnou písemnou zprávou přímo doložen. Odborné podklady připouštějí, že Freundsberg mohl stát právě zde, ale také na jiné lokalitě, například v prostoru dnešního Vsetína. O templářském hradu proto není vhodné mluvit jako o prokázané skutečnosti. Jistější je označení tradičně ztotožňovaný s Freundsbergem. K tématu přispěla také odborná publikace vydaná v roce 2015, která se věnuje hradům Šaumburk a Klenov i středověkému osídlení horního Pobečví.
Skály, které vytvořil mráz
Zřícenina leží v přírodní rezervaci Klenov, vyhlášené v roce 1999. Aktuálně chráněné území má rozlohu přibližně 15,6 hektaru a cenné je nejen kvůli archeologickým stopám, ale především svými skalními výchozy a zachovalými bukovými porosty.
Masiv tvoří horniny karpatského flyšového pásma, hlavně pískovce a slepence. Mrazové zvětrávání v nich postupně vytvořilo rozmanité tvary: mrazové sruby, skalní okno, mísy, římsy, výklenky typu abri i balvanová pole. Nechybí ani drobná rozsedlinová pseudokrasová jeskyně. Některé skalní útvary dosahují výšky kolem 19 metrů, a tak přírodní okolí dokáže zaujmout i návštěvníky, které samotná archeologie tolik neláká.
Naučná stezka od přehrady na Dušnou
Nejčastější přístup vede od hráze přehrady Bystřička po modré turistické značce směrem na Klenov. Na hrad a přírodní zajímavosti navazuje přibližně sedmikilometrová naučná stezka s převýšením okolo 300 metrů a deseti zastaveními. Výklad se věnuje geologii, rostlinám, zvířatům i historii území.
Trasa propojuje přehradu Bystřičku, rezervaci a skalní hrad Klenov s dalšími místy v okolí. Pokračuje kolem lesní tůně, odbočky ke Svantovítovým skalám a přírodní památky Louky pod Štípou až k rozcestí Dušná. Za pozornost stojí také skalní útvary Havranka, Komín, Jazévky a Volská hlava. Svantovítova skála je navíc spojena s horolezeckými trasami a místními pověstmi.
Výlet pro zvídavé a opatrné
Klenov je volně přístupný, nejde však o upravený hradní areál s pokladnou a bezpečnými chodníky až k vyhlídkám. Výstup vede lesem a místy strmějším terénem, po nerovném povrchu a v blízkosti skalních hran. Hodí se proto pevná obuv a zvýšená opatrnost, zvláště za mokra nebo v zimě.
Valašské pověsti vyprávějí o zbojnících, ukrytých pokladech, podzemních chodbách i zakleté hradní paní. Patří k atmosféře místa, nikoli k historicky doloženým faktům. Skutečnou hodnotu Klenova lze ale objevit i bez legend: v tichu bukového lesa, ve stopách dávné dřevěné stavby a ve skalách, které po staletí odolávají počasí. Při návštěvě je důležité respektovat přírodní rezervaci i archeologickou lokalitu, nezasahovat do terénu a nic ze skal ani okolí neodnášet.