V Bzenci se vedle vinařské tradice připomíná také další nápoj, který měl v českých městech po staletí své pevné místo. Pivovar Kněží hora, známý také jako Pivovar Pod Kněží horou, obnovil ve městě výrobu piva v roce 2007. Malý provoz navázal na starší pivovarnickou minulost Bzence a současně ukázal, že i v době velkých průmyslových značek může mít své místo pivo určené především pro místní zákazníky.
Od práva várečného k minipivovaru
Bzenec měl podle historických podkladů právo vařit pivo a v minulosti zde působily měšťanské i panské pivovary. Tato tradice se postupně vytratila a výroba ve městě byla na počátku 20. století přerušena. Původní pivovarská budova se později proměnila v sokolovnu. Podrobnější historické souvislosti by si zasloužily ověření v městských a archivních pramenech, samotná návaznost nového provozu na starší pivovarnickou historii je však pro Bzenec příznačná.
Novodobý pivovar založil Radomil Paták. Vznikl jako malý provoz s omezenou kapacitou a technologií, na jejímž vzniku se podle dostupných údajů částečně podílela svépomoc. Varní zařízení mělo objem 500 litrů. Starší regionální přehledy uvádějí, že se produkce v letech 2015 až 2017 pohybovala kolem 70 hektolitrů ročně. Jde o historický údaj, nikoli o potvrzení současného výkonu pivovaru.
Pivo s moravským původem
Identita Pivovaru Kněží hora nestála na masové výrobě, ale na malém měřítku a důrazu na původ surovin. Podle prezentace pivovaru se používal humnový slad ze sladovny v Záhlinicích, moravský chmel z Tršic a voda z bzeneckých luk. Právě spojení místní vody a surovin z Moravy mělo být jedním z hlavních znaků zdejšího piva.
Výroba se zaměřovala na nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, v nichž zůstával podíl živých kvasinek z hlavního kvašení. V nabídce se objevovalo světlé pivo desítka, světlý ležák dvanáctka i ochucené speciály, například zázvorové nebo medové. Producent charakterizoval své pivo jako plné, chlebnaté a osobité vůní. Takové hodnocení je třeba vnímat jako popis samotného pivovaru, nikoli jako nezávislý senzorický posudek.
Lokální pivo pro okolí Bzence
Rozměr minipivovaru dobře vystihuje také způsob distribuce. Pivo podle dostupných regionálních údajů odebírali především přátelé a zákazníci z okruhu přibližně deseti kilometrů. Kněží hora tak nebyla značkou, která by mířila na celostátní trh, ale spíše součástí místního života. Pro návštěvníka Bzence je zajímavé právě toto propojení výroby s konkrétním městem a jeho okolím.
V roce 2007 mělo být pivovaru uděleno právo várečné Celním úřadem Brno. Protože tento údaj vychází z regionálního pivovarského přehledu a nebyl v dostupných podkladech doložen primární dokumentací, je namístě brát jej s určitou rezervou. Symbolicky však dobře zapadá do příběhu o návratu vaření piva do města, kde tato činnost kdysi patřila k běžnému městskému hospodářství.
Bzenec mezi vínem a pivem
Značka Kněží hora má v Bzenci zajímavé dvojí pokračování. Město je známé vinařstvím a oficiální městské materiály uvádějí také Vinařství Kněží hora. Pivovar a vinařství přitom nelze automaticky ztotožňovat ani zaměňovat jejich adresy. Společný název ale připomíná, jak silně je místní identita spojená s krajinou a zemědělskou tradicí.
Historická adresa pivovaru je uváděna jako Partyzánská 1012/5 v Bzenci. Aktuální provoz, pravidelný prodej, možnost návštěvy či exkurzí ani současný rozsah výroby však dostupné podklady spolehlivě nepotvrzují. Kdo chce pivovar navštívit nebo ochutnat jeho pivo, měl by si proto aktuální informace předem ověřit u provozovatele. Samotný příběh Kněží hory ale zůstává zajímavým dokladem toho, že pivovarnická tradice se může do českého města vrátit i v podobě malého, osobitého a výrazně lokálního podniku.