Stačí se podívat na jeho průčelí a je zřejmé, že Casino mělo od počátku působit slavnostně. Symetrická fasáda, výrazná korunní římsa, zdobené zábradlí a atika se šesticí alegorických soch připomínají dobu, kdy se Mariánské Lázně snažily nabídnout lázeňským hostům nejen léčivé prameny, ale také odpovídající společenský život.
Název může dnešního návštěvníka zmást. Casino nebylo historickým domem hazardu. Šlo o společenský a kulturní prostor, v němž se konaly hudební a literární programy, plesy, setkání, přednášky i další události spojené s lázeňským provozem.
Od lázeňského sálu k reprezentativnímu domu
Vývoj budovy souvisí s tradicí lázeňských kursálů, tedy míst určených k setkávání a zábavě hostů. Starší společenský sál je v místních materiálech spojován s rokem 1867. Později prošel areál výraznou přestavbou a dostavbou podle návrhu Josefa Schaffera, obvykle datovanou do let 1899 až 1900. Přesné členění jednotlivých stavebních etap se v dostupných popisech liší, jisté však je, že na přelomu 19. a 20. století vznikla podoba, kterou si s Casinem spojujeme dnes.
Před původní sál přibylo příčné křídlo s mohutnou mansardovou střechou a nižšími bočními částmi. Celek byl komponován tak, aby odpovídal významu lázeňského města a jeho návštěvníků. Casino se tak zařadilo mezi stavby, které utvářejí reprezentativní tvář Mariánských Lázní společně s kolonádou, parky a dalšími historickými domy.
Architektura, která měla ohromit
Nejvýraznější částí interiéru je Mramorový sál, umístěný ve středu budovy. Po jeho stranách se nacházejí nižší křídla s dalšími společenskými sály. Centrální prostor prosvětluje bazilikální horní osvětlení, které sál opticky zvedá a podporuje jeho slavnostní charakter.
K hlavním architektonickým prvkům patří severní vstup se schodištěm a markýza, pod níž mohli přijíždět hosté kočáry. Průčelí je řešeno symetricky v devíti osách a jeho horní část doplňuje atika s alegorickými sochami. Dekorativní detaily nejsou samoúčelné – měly návštěvníkům hned při příchodu ukázat, že vstupují do prostoru určeného pro významné chvíle.
Původní provoz domu byl přitom pestřejší než jen taneční a koncertní program. Vedle Mramorového sálu zde býval taneční sál, dámský salonek, čítárna, konverzační sál, restaurace i kavárna. Casino tak fungovalo jako celý společenský svět, kde bylo možné strávit večer při hudbě, setkat se s ostatními lázeňskými hosty nebo si odpočinout mezi procedurami.
Domov orchestru i festivalových koncertů
Dnes je Casino především živým kulturním domem. Úzce je spojeno se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně, jehož tradice sahá až do roku 1821. V prostorách Casina se konají symfonické, operní, operetní i populární koncerty. Hlavní sál pojme přibližně 400 až 440 posluchačů, a nabízí tak dostatečnou kapacitu pro komornější i reprezentativní program.
Budova patří také k tradičním místům Chopinova festivalu, který se v Mariánských Lázních koná od roku 1950. Kromě koncertů hostí Casino plesy, konference, výstavy, přednášky a další společenské akce. Jeho hodnota proto nespočívá pouze v dochované výzdobě. Památka stále plní podobnou funkci, pro jakou byla vytvořena – sdružuje lidi kolem hudby, kultury a společenského života.
Jak Casino navštívit
Společenský dům stojí v centru města na adrese Reitenbergerova 95/4, v jižní části Skalníkových sadů. Nejjednodušší je spojit jeho návštěvu s procházkou po lázeňském centru a okolních parcích. Do interiéru se lze dostat především během koncertů, plesů nebo jiných pořádaných akcí; přístup do všech prostor proto nemusí být při každé návštěvě stejný.
Západočeský symfonický orchestr příležitostně pořádá také komentované prohlídky budovy. Trvají přibližně 40 minut a jejich termíny se mění, stejně jako aktuální program koncertů a dalších akcí. Před cestou je proto vhodné ověřit nabídku u orchestru, města nebo Městského divadla Mariánské Lázně. I bez dlouhé prohlídky však Casino stojí za pozornost: zvenčí nabízí působivou ukázku lázeňské architektury a při koncertu se jeho historické sály představí v roli, pro kterou byly od počátku určeny.