Rašeliniště, které si po staletí ukládá vodu, organickou hmotu i příběh zdejší krajiny, patří k nejzajímavějším místům v okolí Klínů. Přírodní rezervace Černý rybník leží v Krušných horách na území Klínů II, přibližně 4,5 kilometru jihozápadně od Flájské nádrže. Ve výšce kolem 810 metrů tu vzniklo rozvodnicové vrchoviště, tedy rašeliniště zásobované především srážkovou vodou.
Vrchoviště s rašelinou hlubokou několik metrů
Samotné rašeliniště má rozlohu přibližně 13 hektarů. Rašelinná vrstva je místy silná zhruba 1,7 až 7 metrů, což dobře ukazuje, jak dlouho se zde rašelina ukládala. Podloží tvoří krušnohorské krystalické horniny, zejména dvojslídné a biotitické pararuly. Na první pohled může zdejší terén působit nenápadně, ve skutečnosti jde o mimořádně citlivý mokřadní svět.
V porostech se střídají mechy, vřes obecný, borůvka černá, vlochyně a místy také brusinka obecná. Z cennějších rostlin se uvádí šicha černá, koprník štětinolistý, klikva bahenní nebo rojovník bahenní. Na zamokřených místech rostou také břízy, vrby, smrk ztepilý a různé druhy borovic. V severozápadní části rezervace lze najít kleč a suchopýr pochvatý.
Rybník, z něhož odtékají dva potoky
Vodní plocha při východním okraji dala rezervaci jméno. Malý Černý rybník byl založen v 19. století pro chov ryb a dodnes tvoří výrazný prvek zdejší krajiny. Právě od něj vytékají Svídnice a Bílý potok. Rybník je součástí mokřadního systému, který pomáhá zadržovat vodu v jinak drsné horské krajině.
Černý rybník ale není pouze dokladem někdejšího hospodaření. V rašeliništi se dochovaly hluboké odvodňovací příkopy, připomínající dřívější snahy území vysušit a využít jiným způsobem. Dnešní ochrana naopak směřuje k zachování mokřadů a vrchoviště. Mezi odborně popsané vlivy, které mohou lokalitu zatěžovat, patří imise a výsadba nepůvodních dřevin na okrajích rezervace.
Útočiště ptáků, plazů i rašeliništní flóry
Černý rybník býval významným tokaništěm a hnízdištěm tetřívka obecného. Tuto informaci je dnes třeba chápat především jako připomínku dřívějšího významu lokality, nikoli jako záruku, že zde návštěvník tetřívka spatří. Rašeliniště poskytuje vhodné prostředí také pro sýce rousného, kachnu divokou a další druhy ptáků. Uváděn byl rovněž výskyt kriticky ohrožené čírky obecné a kulíška nejmenšího.
Z plazů zde byli zaznamenáni ještěrka živorodá a zmije obecná. Ani u těchto druhů však nejde o běžnou atrakci pro návštěvníky. Setkání s nimi je spíše otázkou klidu, vhodného počasí a štěstí. Největší hodnotou rezervace je především zachované prostředí, které umožňuje přežívat druhům vázaným na chladná, vlhká a málo narušená stanoviště.
Tip na šetrnou výpravu u Flájí
Rezervace leží vpravo od silnice mezi Flájemi a Klíny ve směru ke státní hranici s Německem. Pro orientaci lze využít polohu u této komunikace a souřadnice 50°39'12.16" N, 13°31'45.55" E. Krajský turistický portál uvádí možnost návštěvy pěšky, na kole i autem, Česká geologická služba však upozorňuje, že příjezd autem může být možný pouze s povolením vjezdu. Aktuální režim je proto vhodné před cestou ověřit; komunikace se nachází přibližně 250 metrů od chráněného území.
Černý rybník není místem pro hlučný výlet ani pro volné procházení mokřadem. Při návštěvě je důležité držet se cest tam, kde to režim umožňuje, nevstupovat do rašeliniště a nerušit ptáky ani další živočichy. Přírodní rezervace byla vyhlášena a její ochranné podmínky jsou vedeny v právních předpisech Ústeckého kraje pod číslem 1/2009. Odměnou za ohleduplnost může být tichý pohled na krajinu, v níž se voda, rašelina a horská vegetace vyvíjejí vlastním pomalým tempem.