Hnědásek chrastavcový patří k nejvzácnějším motýlům české krajiny. V Čertkusu u Horního Kramolína nachází podmínky, bez nichž se neobejde: zachovalé mokřadní louky a čertkus luční. Právě na jeho listy samice klade vajíčka a housenky se jimi živí. Když z krajiny zmizí čertkus nebo zarostou louky, mizí i prostor pro další generaci motýla.
Přírodní památka leží na Tepelsku v území města Teplá a je součástí CHKO Slavkovský les. Chráněné území má rozlohu přibližně 42,26 hektaru a vyhlášeno bylo v roce 2014. Netvoří je jedna uniformní louka, ale pestrá soustava slatinišť, rašelinných ploch, lučních pramenišť a střídavě vlhkých stanovišť.
Motýl, který potřebuje fungující krajinu
Čertkus patří podle ochrany přírody k nejvýznamnějším místům hnědáska chrastavcového ve Slavkovském lese. Jeho početnost však není stálá. V letech 2008 až 2011 zdejší populace patřila k nejpočetnějším v oblasti, později poklesla a v dalších letech výrazně kolísala. Podobné kolonie na dalších mokřadech Tepelska postupně zanikaly.
Výskyt motýla se proto sleduje dlouhodobě. Monitoring larválních hnízd probíhá už od roku 2005. Na průzkumech se v průběhu let podíleli odborníci z Entomologického ústavu Akademie věd, sdružení Ametyst i pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny. Data pomáhají určovat, kdy a jak louky kosit, aby se nepoškodila vývojová stadia hnědáska.
Louka plná vzácných druhů
Hnědásek je sice hlavním symbolem Čertkusu, zdejší příroda ale nabízí mnohem širší příběh. Na území bylo zaznamenáno 248 druhů cévnatých rostlin. Mezi botanické klenoty patří vachta trojlistá, tolije bahenní, prstnatec Fuchsův, prstnatec májový, kosatec sibiřský nebo ostřice blešní. Celkem 31 zdejších rostlin náleží podle plánu péče k druhům Červeného seznamu a 11 je chráněno zákonem.
Výjimečná je také mykologická pestrost. Odborníci zde zaznamenali 323 druhů makromycetů a na několika mikrolokalitách roste kriticky ohrožená masenka lišejníková. Podle plánů péče jde o její nejbohatší známé místo v západních Čechách.
Čertkus je domovem 48 druhů denních motýlů. Kromě hnědáska chrastavcového zde byli zjištěni například hnědásek rozrazilový, modrásek lesní nebo dva druhy přástevníků. Pozornost si zaslouží i mandelinka Galeruca laticollis, která je vázaná na upolín nejvyšší a v České republice má jen několik málo lokalit. Mokřadní charakter území potvrzuje také 72 zaznamenaných druhů ptáků. Pravidelně tu hnízdí bekasina otavní, vzácně se v hnízdní době objevuje chřástal polní nebo jeřáb popelavý.
Ochrana znamená pravidelnou práci
Vzácná louka se bez péče neobejde. Pokud se přestane kosit, začnou ji zarůstat náletové dřeviny a mění se podmínky pro rostliny i motýly. V Čertkusu se proto seče, posečená biomasa se odklízí a na sušších místech se počítá také s občasnou pastvou. Termíny zásahů se přizpůsobují životnímu cyklu hnědáska, aby se co nejméně zasahovalo do jeho vývoje.
Součástí území je také sedm malých, postupně zazemňovaných rybníčků. Jejich obnova by mohla zvýšit rozmanitost stanovišť a nabídnout lepší podmínky obojživelníkům i vodním organismům. Pro dlouhodobé přežití hnědáska je přitom důležité nejen pečovat o samotný Čertkus, ale také udržovat propojení mezi jednotlivými mokřadními lokalitami v krajině.
Výprava za mokřadní krajinou
Čertkus není běžně vybaveným turistickým cílem s návštěvnickým zázemím. Nachází se u Horního Kramolína a při návštěvě je třeba respektovat režim přírodní památky. Citlivé mokřadní části není vhodné procházet mimo cesty, poškozovat vegetaci ani sbírat rostliny či odchytávat živočichy.
Největší šanci zahlédnout hnědáska obecně nabízí období jeho letu od poloviny května do poloviny června. Nejde však o zaručený termín výskytu v každém roce. Mnohem jistější je přijet s respektem k místu, pozorovat louky z okraje a vnímat Čertkus jako součást širšího mokřadního bohatství Tepelské vrchoviny. Právě tady je dobře vidět, jak křehká může být rovnováha mezi vzácným druhem a krajinou, která ho živí.