Největším překvapením kláštera Teplá nemusí být jeho mohutný kostel, ale prostor, v němž se po staletí shromažďovalo vědění. Historická knihovna ukazuje knihy jako cenné svědky minulosti – a zároveň jako součást promyšlené architektury, která měla návštěvníka ohromit.
Knihovna jako slavnostní sál vědění
Dnešní knihovní a muzejní křídlo vzniklo na počátku 20. století podle plánů architekta Josefa Schaffera. Novobarokní sál má dvě galerie s kovaným zábradlím, vyřezávané dubové regály a stěny zdobené štukem. Nad prostorem se rozvíjí monumentální stropní freska s církevními Otci, apoštoly a apoteózou Nejsvětější svátosti. Výzdobu doplňují personifikace Věd, Umění a Řemesel.
Návštěvník tak nevstupuje do obyčejného depozitáře. Knihovna je komponovaná jako reprezentativní celek, v němž mají své místo knihy, malířská výzdoba i řemeslné detaily. Právě spojení historických svazků s působivým interiérem dává prohlídce jiný charakter než návštěva běžné knihovny.
Od Hroznaty k rukopisům a prvotiskům
Klášter založil roku 1193 český šlechtic a pozdější blahoslavený Hroznata. Do Teplé povolal premonstráty ze Strahova a z areálu se postupně stalo duchovní, vzdělávací, kulturní i hospodářské centrum regionu. Nejstarší dochovanou částí je románsko-gotický trojlodní halový kostel Zvěstování Páně. Barokní prelatura a konvent vznikly později, na přelomu 17. a 18. století podle projektu Kryštofa Dientzenhofera.
Knihovní tradice má v Teplé hluboké kořeny. Nejstarší dochovaný katalog založil knihovník Hermann Schlager v roce 1639. Za třicetileté války byla nejcennější část fondu kvůli nebezpečí ukryta v premonstrátském klášteře Wilten. V 18. století pak knih přibývalo díky nákupům, odkazům řeholníků i převodům ze zrušených klášterů. Do Teplé se dostala například část knihoven z Chotěšova, Plas a Kladrub.
Podle údajů vztahujících se k roku 1908 měl nově uspořádaný fond přibližně 70 000 svazků, mezi nimi 503 prvotisků a více než 400 rukopisů. Čísla uváděná v pozdějších turistických materiálech se někdy liší, a není proto vhodné chápat knihovnu jako jediný dodnes nedotčený celek uložený v historickém sále.
Příběh, který poznamenal rok 1950
Osud kláštera se dramaticky změnil po jeho násilném zrušení v rámci Akce K v roce 1950. Areál převzala československá armáda a část muzejních sbírek, obrazárny, grafiky, hudebnin, archiválií i knihovního fondu byla rozptýlena nebo zničena. Knihovna a muzeum se veřejnosti znovu otevřely od roku 1958 pod státní památkovou správou.
Po návratu kláštera premonstrátům v roce 1990 začala dlouhá obnova areálu i složité dohledávání a odborné zpracování rozptýlených sbírek. Významná část nejstarších tepelských rukopisů, prvotisků, jednolistů a fragmentů dnes není majetkem kanonie. Nachází se především v Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny České republiky, která uvádí, že v roce 2006 získala z tepelské premonstrátské knihovny přibližně 550 inkunábulí. Klášterní archivní fond je uložen ve Státním oblastním archivu v Chebu.
Nejcennější svědectví minulosti
Za nejvýznamnější rukopis spojený s Tepelskou knihovnou se považuje Vita fratris Hroznatae, tedy Život bratra Hroznaty. Text vytvořil neznámý tepelský premonstrát pravděpodobně kolem roku 1259, zhruba čtyři desetiletí po Hroznatově smrti. Dochovaný rukopis má patnáct pergamenových listů.
K dalším pozoruhodným památkám patří modlitební kniha krále Ladislava Pohrobka z roku 1453 a sedm liturgických kodexů opata Zikmunda z let 1460 až 1491. Knižní dědictví doplňují historické vazby z gotiky, renesance a baroka. Sbírka proto není důležitá pouze pro církevní dějiny. Vypovídá také o vzdělanosti regionu, dějinách německy psané literatury, knihovědě nebo balneologii.
Co uvidíte při návštěvě
V návštěvní sezoně 2026 je knihovna součástí prvního prohlídkového okruhu, který zahrnuje také muzeum a obrazárnu s portréty opatů od 12. do 20. století. Prohlídka trvá přibližně 45 minut. Rezervace není nezbytná, klášter ji však doporučuje zejména skupinám a návštěvníkům, kteří se chtějí vyhnout čekání.
Prohlídku knihovny lze spojit s kostelem Zvěstování Páně, barokním obytným křídlem nebo kulturním programem Hroznatovy akademie. Badatelská návštěva samotného historického fondu se sjednává individuálně, protože knihovna není běžnou veřejnou knihovnou. Teplá tak nabízí dvojí zážitek: působivou památku přístupnou turistům i živé místo, kde se o rozsáhlé knižní dědictví stále odborně pečuje.