Čtyřicetitunový žulový balvan, který lze opatrně rozhýbat, působí v lese u Babylonu jako přírodní kuriozita i kus místní historie. Čertův kámen patří k nejzajímavějším místům na Domažlicku a ukazuje, že za neobvyklým zážitkem není vždy potřeba mířit k velké památce nebo vyhlášené turistické atrakci.
Viklan má bochníkovitý tvar, je přibližně čtyři metry dlouhý a asi 1,5 metru vysoký. Vznikl přirozeným zvětráváním a erozí žuly v Babylonské kotlině. Balvan dnes leží v katastru obce Babylon a je veden jako registrovaný významný krajinný prvek.
Železnice připravila kámen o jeho pohyb
Čertův kámen nebyl vždy usazen tak, jak ho návštěvníci vidí dnes. V 60. letech 19. století, při budování železniční trati z Čech do Bavorska, byl vychýlen ze svého původního lože. Tím přišel o vlastnost, která mu dala jméno viklan – o možnost mírně se pohybovat při zatížení nebo zatlačení.
Po dlouhá desetiletí tak zůstal především pozoruhodným balvanem. Návrat k jeho původnímu charakteru ale vyžadoval více než jen několik silných rukou. Místní nadšenci proto oslovili odborníka na podobné přesuny, inženýra Pavla Pavla, známého mimo jiné manipulací s velkými kamennými objekty.
Návrat čtyřicetitunového viklanu
První pokus se uskutečnil v červenci 2008, kdy se podařilo horním kamenem pohnout přibližně o 20 centimetrů. O rok později následovala náročnější akce. Pomocí čtyř hydraulických zvedáků a za účasti pomocníků byl balvan posunut zhruba o půl metru a usazen zpět do polohy, která se měla co nejvíce přiblížit jeho původnímu uložení.
Návrat kamene proběhl v červenci 2009. Právě tehdy se Čertův kámen znovu stal viklanem. Návštěvník si dnes může vyzkoušet, zda se masivní žulový blok po znovuusazení stále mírně pohybuje. Nejde samozřejmě o volně se kývající kámen, ale o kontrolované rozhoupání obřího balvanu, při kterém je třeba respektovat jeho okolí i pokyny na místě.
Čertův mlýn a kříže v kameni
Neobvyklý tvar a pohyblivost balvanu daly vzniknout řadě pověstí. V lidovém podání se kámen označoval také jako Čertův mlýn. Podle jedné verze zde čert mlel obilí, podle jiné kámen na místo sám přinesl. Starší literární tradici má pověst už od 17. století, kdy ji zaznamenal Bohuslav Balbín. V jeho popisu se objevují dva kameny připomínající mlýnské kameny a horní z nich bylo možné rukou rozpohybovat.
Na povrchu balvanu jsou vytesané kříže. Místní tradice jim připisuje ochrannou funkci – měly bránit údajnému ďábelskému působení kamene. Jde o součást lidového vyprávění, které se ke skalám, balvanům a neobvyklým přírodním útvarům v české krajině často váže.
Výlet po Čertově naučné stezce
Čertův kámen není osamělým cílem bez návaznosti na další zajímavosti. Je součástí přibližně jedenáct kilometrů dlouhé Čertovy naučné stezky, která má 21 zastavení. Okruh propojuje přírodní, geologické, technické i historické pozoruhodnosti v okolí Babylonu a vede také přírodním parkem Český les.
Trasa míří mimo jiné kolem Babylonského rybníka, náhonu Teplé Bystřice a dalších míst spojených s místní krajinou. Začíná v lokalitě Havlovice–Hadrovec u akvaduktu a využívá modré, zelené a žluté turistické značení i účelové komunikace. Obec ji doporučuje především pěším a cyklistům na horských kolech.
V okolí kamene roste také douglaska tisolistá, severoamerická dřevina známá rychlým růstem a výraznou vůní jehlic po rozemnutí. I ona připomíná, že stezka není jen cestou za jedním balvanem, ale pozvánkou k pozornému procházkovému poznávání zdejšího prostředí. Samotný Čertův kámen nemá běžně používanou poštovní adresu, proto je při plánování návštěvy nejlepší držet se turistického značení a obecní mapy. Čertův kámen u Babylonu je nenápadný cíl, který odmění ty, kdo mají rádi spojení přírody, technické zručnosti a starých příběhů.