Červená Lhota bývá fotografována jako červený zámek odrážející se ve vodě. V sezoně 2026 je však pohled na známou jihočeskou památku nezvykle jiný. Zámecký rybník má výrazně sníženou hladinu, místy působí téměř bez vody a půjčovna lodiček zůstává do odvolání uzavřena.
Nejde o běžné vypuštění kvůli údržbě. Historická hráz dlouhodobě prosakuje a po odbahnění se problém znovu výrazně projevil. Dokud nebude vodní dílo bezpečné a dostatečně těsné, nelze rybník plně napustit ani na něm provozovat lodičky.
Problém ukrytý pod dnem rybníka
Hráz Červené Lhoty je renesanční stavba. Slabé průsaky se u ní objevovaly už od poloviny 20. století, zásadní potíž se však ukázala po odbahnění. Materiál, který historickou konstrukci pomáhal utěsňovat, byl při pracích vyplaven. Voda pak začala pronikat do dutin a obnovil se neřízený výtok jedním ze spodních potrubí.
Podle správy zámku se kritické místo nachází uprostřed hráze pod dnem rybníka, v prostoru někdejšího toku a historické výpusti. Unikající voda se dostávala na soukromý pozemek pod hrází, proto bylo nutné řešit obě spodní výpusti. Dosavadní dílčí opravy přitom nepřinesly trvalé řešení.
Připravovaný záměr počítá s rozebráním původní hráze a vybudováním nové sypané konstrukce. Součástí řešení má být také úprava jezu a delší most s výrazně prodlouženou přelivovou hranou. Nejde tedy jen o opravu jednoho poškozeného místa, ale o zásah do celého vodního systému.
Stavba na hranici památky, silnice a soukromých pozemků
Obnova je složitá také kvůli vlastnickým vztahům. Zámek a rybník spravuje stát, přes hráz vede obecní komunikace a část území navazuje na soukromé pozemky u mlýna a hydroelektrárny. Do projektu tak vstupují památkáři, obec, vlastníci okolních pozemků i požadavky na bezpečný provoz vodního díla.
Hráz je navíc součástí národní kulturní památky. Nové řešení proto musí respektovat historickou podobu místa a současně splnit dnešní technické a vodohospodářské požadavky. Stavba se podle dosavadních plánů připravuje, její skutečný začátek však nelze zaměňovat za dříve uváděné termíny. Stejně opatrně je třeba brát i předpoklad návratu vody: podle dosavadních plánů by mohl přijít nejdříve v sezoně 2027, pevný termín ale není potvrzen.
Červená Lhota vznikla díky vodě
Dnešní ostrovní charakter zámku není samozřejmostí. Původní skalní útvar byl propojen s okolím a přístup vedl přes hráz a most. Přehrazením údolí a zvýšením hladiny vznikla krajina, která se později stala jedním z nejvýraznějších symbolů české zámecké romantiky.
Hladina byla zvýšena také v roce 1908, pravděpodobně v souvislosti s provozem vodní elektrárny ve mlýně pod hrází. Zámek a hráz se dnes posuzují v podobě odpovídající stavu po poslední velké přestavbě kolem roku 1910. Právě nynější omezení proto umožňuje vnímat vztah mezi zámkem, vodou, mostem, mlýnem a okolní krajinou méně obvyklým způsobem.
Co návštěvníci uvidí i bez projížďky
Samotný zámek zůstává přístupný a rozhodně není jen kulisou k vodnímu výletu. Základní okruh provádí autentickým bytem posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein. Interiéry zachycují reprezentační, společenskou, soukromou i hostinskou část v podobě po přestavbě dokončené po roce 1910.
Zajímavým doplňkem jsou podkrovní pokoje s dětskými pokoji posledních majitelů a historickými hračkami. Podkroví vzniklo při přestavbě na počátku 20. století a patří k pozoruhodným částem objektu. Sklepení zase nabízí tři prostory částečně zapuštěné do skály a připomíná středověké stavební dějiny původního sídla.
Červená Lhota má navíc silnou filmovou stopu. Nejznámější je pohádka Zlatovláska z roku 1973, zámek se objevil také ve filmech Svatby pana Voka, Pan Vok odchází, O štěstí a kráse nebo v jednom z příběhů o Panu Tau.
Výlet tak neztrácí smysl ani bez vodní scenérie a lodiček. Park, okolní cesty, most a pohled na odhalené části hráze nabízejí jinou zkušenost než obvyklé letní fotografie. Návštěvníci však musí respektovat návštěvní řád a bezpečnostní omezení: do technických částí hráze ani na případné staveniště vstup povolen není.
Červená barva zámku je spojována s pověstí o zámecké paní, kterou měl odnést čert. Jde ale o literární a etymologické vyprávění, nikoli o doloženou historickou událost. Ověřitelným příběhem je naopak proměna původní tvrze, poprvé písemně připomenuté roku 1465, v renesanční sídlo a později v romantický vodní zámek, který stojí za návštěvu i v době, kdy jeho rybník téměř zmizel.