Dům, který si pamatuje všechno
V Červotoči není dům jen místem, kde se příběh odehrává. Jeho zdi jsou nasáklé křivdami, násilím a strachem, které se v rodině přenášejí z jedné generace na druhou. Právě tato stavba se postupně mění v jednu z nejvýraznějších postav inscenace – v prostor, který jako by sám uchovával vzpomínky svých obyvatel.
Ústecké Činoherní studio představuje hodinový „molitanový horor“ inspirovaný románem Červotoč španělské spisovatelky Layly Martínez. Její prozaický debut vyšel v českém překladu Blanky Stárkové v nakladatelství Paseka v roce 2024. Divadelní zpracování zachovává znepokojivou směs rodinné ságy, lidového folkloru, katolických motivů a sociální kritiky.
Dva ženské hlasy a narůstající nenávist
V centru příběhu stojí dvě ženy žijící v domě poznamenaném mocenskými vztahy a dlouhodobým bezprávím. Jejich vyprávění postupně odhaluje nejen rodinnou minulost, ale také to, jak se chudoba, genderově podmíněné násilí a ponížení mohou stát dědictvím. Z nenápadných náznaků se skládá obraz světa, v němž se křivdy neuzavírají, ale vracejí se v nové podobě.
Červotoč proto není hororem založeným pouze na nadpřirozených silách. Strašidelný účinek vyrůstá také z velmi skutečných zkušeností – z vykořisťování, rodinného násilí a nemožnosti uniknout prostředí, které člověka formovalo. Postupně narůstající nenávist tu může působit jako obrana, ale také jako další článek řetězu, který spojuje jednotlivé generace.
Molitan místo realistické kulisy
Inscenace pracuje s neobvyklou scénografií z molitanu. Materiál mění podobu prostoru, tlumí kroky hereček a podporuje pocit, že se divák ocitl v místě, kde běžná pravidla neplatí. Měkkost molitanu přitom není uklidňující – v kontextu příběhu působí spíše podivně, stísněně a přízračně.
Na jevišti se představují Zuzana Zlatohlávková jako Bába, Marie Machová v rolích Svaté a Dcery a Luciana Tomášová jako Vnučka. Právě soustředěná herecká práce a pohyb v neobvyklém prostoru patří podle hodnocení inscenace k jejím silným stránkám. Režii a dramatizaci připravila Eliška Říhová, na aktuální stránce divadla je u těchto funkcí uvedeno jméno Eliška Balog. Dramaturgyní je Johana Bártová, scénografii vytvořil Jakub Šulík, kostýmy Mariana Bouřilová a hudbu Martin Konvička.
Večer v bývalém kině Alhambra
Červotoč se hraje v budově Činoherního studia na Střekově, která má vlastní pozoruhodnou kulturní minulost. Objekt bývalého kina Alhambra navrhl Richard Brosch v roce 1927 a v dubnu 1929 se zde uskutečnilo první promítání zvukového filmu v tehdejším Československu. Dnes prostor slouží živému divadlu a jeho minulost může být zajímavou součástí návštěvy stejně jako samotné představení.
Nejbližší uvedení Červotoče je podle aktuálního programu naplánováno na úterý 29. září 2026 od 19 hodin. Představení trvá 60 minut. Koná se na adrese Varšavská 767/7 v Ústí nad Labem. Vstupenky je možné hledat v online programu divadla nebo v pokladně, jejíž provoz a dostupnost míst je vhodné před návštěvou ověřit.
Součástí budovy je také divadelní kavárna, která může nabídnout prostor před začátkem večera nebo po skončení inscenace. Červotoč je přitom určen především divákům, kterým nevadí tematicky náročné představení: hororové prvky tu doprovázejí motivy násilí, chudoby a mezigeneračního přenosu bolesti. Odměnou je komorní a výrazně stylizovaný zážitek, který spojuje současné divadlo s atmosférou starého střekovského kina.