Jen málokterý výlet v jižních Čechách propojí tak výrazně přírodu, duchovní tradici a dějiny pohraničí jako cesta k studánce Panny Marie Lurdské u Cetvin. Pramen vyvěrá u drobné Lurdské, někdy také Jeskynní kaple, v lesích nad někdejším městečkem. Místo leží v krajině Novohradských hor při řece Malši a administrativně spadá pod Dolní Dvořiště.
Po Cetvinách zůstaly kostel a hřbitov
Cetviny bývaly významným sídlem na pravém břehu Malše, těsně u dnešní státní hranice. První písemná zmínka pochází z roku 1325 a v letech 1563 až 1570 byly povýšeny na městečko. Jejich osud však ve 20. století zásadně změnily poválečné události a proměna příhraničního prostoru.
Po odsunu většiny německy mluvících obyvatel po roce 1946 a po vzniku hraničního pásma po roce 1951 začala zástavba mizet. V letech 1955 až 1956 byla většina domů odstraněna. Dnešní návštěvník tak prochází krajinou, kde kdysi stávalo živé městečko, ale jeho půdorys připomínají jen zbytky a historické souvislosti. Nejvýraznější dochovanou památkou je kostel Narození Panny Marie, poblíž se nachází také starý hřbitov.
Kostel má středověký původ a jeho existence je doložena už roku 1384. Po poškození za třicetileté války byl později barokně upravován. Obnova začala v roce 1995 a po dokončení byl znovu posvěcen v roce 2003. Právě u kostela je vhodné výlet začít a teprve poté se vydat ke kaplím v lese.
Křížová cesta vede k prameni
Z bývalých Cetvin stoupá ke studánce křížová cesta. Tvoří ji čtrnáct kamenných zastavení osazených podle farních údajů v roce 1883. Cesta není jen přístupem k poutnímu místu, ale také způsobem, jak vnímat ticho a odlehlost zdejší krajiny. V okolí se střídá les, svah a pohledy do prostoru, který dnes působí téměř liduprázdně.
Součástí areálu je Farská kaple, postavená v roce 1827 a rozšířená roku 1844. Na konci křížové cesty stojí Lurdská kaple z roku 1892. Právě u ní vyvěrá pramen ze skalního podloží. Označení Lurdská kaple, Jeskynní kaple a kaple Panny Marie Lurdské se v souvislosti s místem používají pro tentýž poutní areál.
Pověst o vodě s léčivou mocí
Ke studánce se váže náboženská tradice, podle níž měla voda pomoci nemocnému dítěti. Pověst klade počátky tohoto příběhu do roku 1616 a vypráví o manželském páru ze Štýrska, kterému se ve snu zjevil pramen v jihočeských pohraničních lesích. Po vykoupání dítěte ve vodě mělo dojít k jeho uzdravení.
Příběh patří k místní poutní tradici, nikoli k lékařsky doloženým účinkům pramene. Studánku je proto lepší vnímat především jako historické a duchovní místo. Podklady navíc neuvádějí, že by voda byla aktuálně ověřena jako pitná, takže je praktické nespoléhat na ni jako na jediný zdroj občerstvení.
Výlet s pietní atmosférou
Cetviny jsou vhodné pro klidnou pěší vycházku, při níž lze spojit prohlídku kostela, hřbitova a pozůstatků zaniklého sídla s cestou ke kaplím. Původní turistické podklady uvádějí od kostela ke studánce přibližně 1,5 kilometru po žlutě značené trase. Aktuální stav značení a schůdnost jednotlivých úseků je ale vhodné před cestou ověřit v mapě.
Místo nemá charakter běžného turistického areálu se službami. Počítejte s vlastním občerstvením, ohleduplným pohybem a respektem k pietnímu prostoru hřbitova i historickým stavbám. Cetviny mohou být také výchozím bodem pro delší pěší nebo cyklistické výpravy podél Malše, k rakouskému příhraničí a dalším místům Novohradských hor. V regionu se zmiňuje například cyklotrasa 34 Rožmberského dědictví nebo naučná stezka Řemeslo na řece.
Největší síla tohoto výletu spočívá v kontrastu: uprostřed lesů stojí poutní kaple s pramenem, zatímco o několik minut dál se otevírá prostor někdejšího městečka, z něhož téměř vše zmizelo. Cetviny tak nejsou jen cílem za vodou ze studánky, ale především tichou připomínkou proměn českého pohraničí.