Chebský hrad patří k nejcennějším středověkým památkám v Česku. Jeho výjimečnost nespočívá jen v zachovaných zdech, ale především v tom, že na jednom místě lze sledovat několik odlišných podob opevnění a panovnického sídla. Nad řekou Ohří se potkávají stopy slovanského hradiště, románská architektura štaufské císařské falce i barokní pevnostní prvky.
Od slovanského hradiště k císařské falci
Na místě dnešního hradu stálo už v 9. a 10. století slovanské hradiště. Archeologové zde doložili valy i pohřebiště. Kolem roku 1125 pak Děpold III. z Giengenu a Vohburgu vybudoval na starších základech kamenný hrad. Městské materiály jej označují za nejstarší kamenný hrad na území dnešní České republiky; přesnější je říci, že jde o mimořádně ranou kamennou hradní stavbu.
Rozhodující proměna přišla po roce 1167, kdy Chebsko získal císař Fridrich I. Barbarossa. Původní hrad nechal rozšířit a vznikla zde štaufská císařská falc – panovnické sídlo určené k pobytu císaře a jeho dvora při cestách říší. Chebská falc je považována za jedinou stavbu tohoto typu na území dnešního Česka a zároveň patří k nejlépe dochovaným příkladům ve střední Evropě.
Kaple, palác a Černá věž
Největší architektonickou vzácností areálu je dvoupatrová hradní kaple, označovaná jako kaple svatého Erharda a Uršuly, v některých materiálech také jako kaple svatého Martina, Erharda a Uršuly. Vznikala na přelomu 12. a 13. století v charakteristickém štaufském stylu, který propojuje románské a raně gotické prvky. První písemná zmínka o ní pochází z 12. července 1213. Tehdy zde Fridrich II. vydal listinu potvrzující majetky a práva římské církve.
Kaple stojí v prostoru někdejšího slovanského pohřebiště. Její interiér zaujme kontrastem tmavšího přízemí a světlejšího horního patra. Pozornost přitahuje také raně gotická klenba a mramorové sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi. Jde o prostor, v němž je dobře patrné, jak se během středověku proměňoval stavební styl i nároky panovnického sídla.
Románský palác býval nejhonosnější částí falce. Jeho východní stranu zabíral královský sál Aula Regia. Dnes z paláce zůstalo především obvodové zdivo, přesto si návštěvník může udělat představu o původní monumentálnosti stavby. Na severní stěně se zachovala trojice sdružených románských oken s mramorovými sloupky.
Výraznou dominantou je také Černá věž, čtverhranný bergfrit o půdorysu 9 × 9 metrů a dochované výšce přibližně 18,5 metru. Sloužila jako obranná i útočištná věž a původně se do ní vstupovalo z úrovně prvního patra po můstku nebo žebříku. Za své jméno vděčí černému sopečnému tufu z nedaleké Komorní hůrky. Horní cihlovou část získala při úpravě v roce 1774.
Středověký hrad v barokním sevření
Chebský hrad v roce 1472 vyhořel. Při pozdější obnově, probíhající v letech 1475 až 1490, byl palác zvýšen o hrázděné patro a předhradí doplnily věže Skalní a Mlýnská. Hrázděné obytné podlaží však bylo kvůli zchátralosti v roce 1741 odstraněno.
Po třicetileté válce se areál stal součástí modernizované pohraniční pevnosti. Od roku 1652 zde vznikala barokní citadela s cihlovým opevněním, bastiony, rozšířeným příkopem a kasematami. Ty představovaly zaklenuté bezpečné prostory, které mohly sloužit jako zázemí pro obranu, skladování i ubytování. Dnešní návštěva tak není pouze prohlídkou středověkých ruin – k hradu patří také valy, most, nádvoří a pevnostní prvky.
Z hradního valu se otevírá pohled na část Chebu a okolní krajinu. V roce 1895 přešel hrad do majetku města a následovaly konzervační a opravné práce, díky nimž se významná část areálu dochovala až do současnosti.
Hrad v příbězích českých a evropských dějin
Cheb nebyl zapomenutým koutem na okraji říše. Na hrad opakovaně zavítal Fridrich Barbarossa, pobývali zde také Fridrich II., Karel IV. a Jiří z Poděbrad. Místo se připomíná i v souvislosti s dramatickými událostmi třicetileté války. Dne 25. února 1634 zde byli zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Historie hradu proto není jen dějinami architektury, ale také příběhem mocenských zápasů, panovnických návštěv a válečných zvratů.
Praktické informace k návštěvě
Hrad najdete na adrese Dobrovského 21 v Chebu. Návštěvní doba se mění podle sezony; v hlavní sezoně bývá otevřeno od úterý do neděle, mimo sezonu především o víkendech. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální režim. Plné vstupné podle současného ceníku činí 120 korun, zlevněné 60 korun a rodinné 300 korun.
Podzemní barokní kasematy jsou kvůli stavebním pracím dočasně uzavřeny. Pravidelné prohlídky se podle oznámení mají vrátit od začátku dubna 2027. Přístupné však zůstávají další hlavní části areálu – nádvoří, torzo románského paláce, Černá věž, hradní kaple i barokní opevnění. Návštěvu lze přirozeně spojit s procházkou historickým centrem Chebu, které nabízí další výrazné doklady dlouhé minulosti města.