Téměř dvacet metrů vysoká válcová věž se mezi stromy objeví poměrně nečekaně. Zřícenina hradu Chřenovice stojí na ostrohu nad pravým břehem Sázavy, poblíž soutoku s Jestřebnicí, a patří k místům, která dobře spojují historii s nenáročným výletem. Navíc leží v bezprostřední blízkosti železniční zastávky Chřenovice-Podhradí.
Hrad nad řekou, z něhož zůstala výrazná věž
Chřenovice nejsou rozlehlým hradním areálem, přesto je jejich půdorys v krajině dobře čitelný. Hradní jádro mělo přibližně trojúhelný tvar a chránila ho dvojice příkopů. Na něj navazovalo opevněné předhradí. Dochovaly se také části hradeb, zbytky několika staveb, valy a stopy předsunuté bašty, která mohla vzniknout kolem poloviny 15. století.
Nejvýraznější dominantou je takzvaný bergfrit – okrouhlá obranná věž spojená s hradbou. Její zdivo dosahuje síly až 2,5 metru a věž měří přibližně 19 metrů. Právě ona dává Chřenovicím jejich charakteristickou podobu. Východní nároží hradu zřejmě zaujímal palác, na vnější straně snad doplněný menší věžicí.
Ostroh nad řekou poskytoval hradu přirozenou ochranu a dobrý přehled o okolí. O jeho přesné původní funkci ale není nutné vytvářet příliš jednoznačné závěry. Jisté je, že poloha vysoko nad Sázavou nebyla náhodná a zapadala do historické cesty Posázavím.
Od pánů z Chřenovic k opuštěnému hradu
Hrad vznikl zřejmě ve druhé polovině 13. století. Jeho dějiny známe z velké části nepřímo, především díky zmínkám v přídomcích šlechticů, kteří se podle něj označovali. K nejstarším známým majitelům patřil Léva ze Chřenovic, připomínaný roku 1289. Ve 14. a na počátku 15. století se v pramenech objevují například Milota, Bernard, Ješek nebo Mikuláš z Chřenovic.
Roku 1414 hrad koupil kutnohorský měšťan Kunrát Náz. Později se Chřenovice dostaly do rukou Jindřicha a Jana z Říčan, kteří je roku 1448 připojili k ledečskému panství. První výslovný doklad o tom, že už hrad nesloužil svému účelu, pochází z roku 1545. Tehdy je uveden jako pustý.
Se zříceninou se pojí i zajímavý nález z roku 1904. Ve zdejším areálu byla objevena nádoba s pražskými groši z doby Václava IV. Poklad byl patrně ukryt před rokem 1419, tedy na sklonku panovníkovy vlády. Nejde o důvod k senzaci, ale o působivý detail, který připomíná, že hrad nebyl jen romantickou kulisou, nýbrž místem každodenního středověkého života.
Památka, o kterou se pečuje
Chřenovice jsou dnes v soukromém vlastnictví a jejich postupná záchrana stojí na práci majitele, dobrovolníků a příspěvcích veřejnosti. Majitel Miroslav Šuhaj získal hrad v roce 2017 směnou pozemků s Lesy České republiky. V dalších letech se soustředil mimo jiné na zabezpečení koruny věže a její zastřešení. Protože se stav oprav průběžně mění, je dobré aktuální podobu ověřit před návštěvou.
Areál je zároveň archeologicky významnou lokalitou. Návštěvníci by proto měli zůstat ohleduplní, nic neodnášet a nepouštět se do zásahů v terénu. Volný vstup do zříceniny neznamená automaticky volný nebo bezpečný vstup do věže. Případnou prohlídku věže je třeba předem domluvit s vlastníkem; podmínky přístupu se mohou měnit.
Nejjednodušší cesta vede vlakem
Chřenovice jsou příjemným cílem pro kratší výlet po Posázaví. Vystoupit lze na železniční zastávce Chřenovice-Podhradí na trati 212 mezi Čerčany a Světlou nad Sázavou. Zastávka leží hradu velmi blízko, takže návštěva nevyžaduje dlouhý pochod. K místu vedou turistické značky, v popisech se objevuje kombinace modré a červené trasy i přístup po červené cestě. Před cestou je rozumné zkontrolovat aktuální značení v mapě.
Autem se dá podle místních popisů přijet silničkou od severu až pod hrad, možnosti parkování jsou však omezené a některé komunikace mohou být soukromé. Lesní svahy, příkopy a nerovný povrch vyžadují pevnou obuv. Lokalita není vhodná pro osoby s omezenou pohyblivostí a na místě nelze počítat s běžným návštěvnickým zázemím, jako jsou toalety nebo pokladna.
Tip na delší putování Posázavím
Samotné Chřenovice zvládnete jako krátkou zastávku, zajímavější však mohou být v rámci celodenního putování. Výlet lze spojit s Ledčí nad Sázavou a tamním hradem, případně se Světlou nad Sázavou. Širším okolím prochází také Posázavská cyklotrasa číslo 19. Konkrétní napojení na hrad je vhodné ověřit v aktuální mapě, protože trasa nevede vždy přímo k samotné zřícenině.
Chřenovice tak nabízejí přesně ten typ výletu, kvůli němuž stojí za to poznávat české regiony: výraznou památku, k níž se dá snadno doputovat, klidnou říční krajinu a dostatek stop minulosti, aby krátká procházka dostala vlastní příběh.