Jen málokterá zřícenina na Vysočině nabízí tak výrazné spojení historie a krajiny jako Holoubek. Zbytky gotického hradu stojí na skalnatém výběžku nad Dalešickou přehradou, nedaleko Plešic v obci Třebenice. Ze tří stran je dnes obklopuje voda, protože údolí řeky Jihlavy později zatopila Dalešická nádrž. Výsledkem je působivá scenérie, v níž se středověké zdivo potkává s lesy, skalami a hladinou přehrady.
Hrad, dvůr a zaniklá ves
Holoubek je známý také jako Plešický hrad nebo Taubenstein. Název Holoubek je romantické označení Plešického hradu; v regionálním výkladu se spojuje se symbolem letícího holuba ve znaku pánů ze Starče. Jistý je však především historický význam celého areálu, který nebyl jen osamělou pevností.
Podle obecního historického přehledu vznikl hrad pravděpodobně kolem roku 1330, snad z iniciativy Konráda Payera. První bezpečně doložená písemná zmínka pochází z roku 1353, kdy Konrád hrad postoupil svému bratru Bohušovi ze Starče. Holoubek tvořil hospodářsko-pevnostní celek s vlastním hradem, dvorem a vesnicí. Ves je připomínána v roce 1385 a hospodářský dvůr o dvě desetiletí později.
V terénu jsou dodnes patrné příkopy, valy a pozůstatky kamenných staveb. Hlavní příkop měl v minulosti šířku přibližně deset a půl až jednadvacet metrů. Dochovalo se také torzo věže, části paláce a vstupní portál. Mohutná věž měla podle turistických podkladů zeď vysokou zhruba devět metrů. Zaniklá vesnice ani dvůr už na místě nejsou výrazně viditelné, přesto je celý areál cenným archeologickým územím. Systematický archeologický výzkum zde dosud neproběhl.
Loupežné výpravy a rozhodnutí o zboření
Historii Holoubku provází pověst neklidného sídla. Mezi jeho držitele patřili například Jindřich Zajímač z Jevišovic, Přech z Kojetic, Arnošt Flaška z Pardubic či Rychmburka a Bedřich z Říčan. V době husitských válek zde podle místního historického přehledu sídlil také Beneš z Krhova.
Nejdramatičtější kapitola se pojí především s Jindřichem Zajímačem a Přechem z Kojetic. Jindřich se měl hradu zmocnit násilím a později jej přenechat Přechovi. Když Martin z Jemnice a Radotic uspěl ve sporu o majetek, Přech odmítl Holoubek vydat. Následoval pokus o vojenské dobytí, který podle obecní historie skončil neúspěchem a finančním vyčerpáním Martinovy strany. Hrad pak měl přejít na jeho věřitele Arnošta Flašku. Podrobnosti tohoto příběhu je třeba chápat jako výklad vycházející z místního historického přehledu.
Holoubek se každopádně dostal do širšího konfliktu mezi šlechtici, jejichž družiny podnikaly loupežné výpravy. Velkomeziříčský sněm roku 1440 proto rozhodl o rozboření hradu spolu s dalšími podobnými sídly. V písemnostech z roku 1447 je Holoubek už uváděn jako pustý. Označení „loupežný hrad“ je tedy spíše zkratkou pro jeho neklidnou historii a působení některých držitelů než přesným označením celé existence hradu.
Po stopách obléhání
Okolí Holoubku ukrývá ještě jednu zajímavost. Na protější ostrožně je v odborných podkladech zakresleno tvrziště a další fortifikační prvky. Nabízí se možnost, že mohlo sloužit jako obléhací stanoviště při dobývání hradu. Jde však pouze o hypotézu, která nebyla potvrzena archeologickým průzkumem. I tak dodává zdejší krajině další vrstvu: při pohledu přes vodu si lze představit, jak důležitou roli mohl členitý terén při obraně i útoku sehrávat.
Tip na výlet k Dalešické přehradě
Zřícenina je volně přístupná a nemá pokladnu ani pravidelnou návštěvní dobu. K Holoubku vede červená turistická značka, přístup je uváděn například z Vladislavi. Výlet kolem Dalešické přehrady může mít přibližně třicet kilometrů a u rozcestníku Holoubek se od hlavní trasy odbočuje ke zřícenině. Lokalitou prochází také cyklotrasa číslo 5107, která propojuje Vladislav, Třebenice a okolí hradu.
Terén je lesní, místy svažitý a zřícenina není upravena jako bezbariérový areál. Hodí se proto pevná obuv a opatrnost u dochovaného zdiva, příkopů a hran svahů. K výletu lze přidat nedalekou Dvořákovu vyhlídku nebo další místa kolem přehrady. Podle aktuálního jízdního řádu může být zajímavým zpestřením také plavba lodí Horácko.
Okolí je cenné i přírodně. Na jaře zde rostou například sněženka předjarní, šafrán karpatský a ladoňka dvoulistá. Některé z těchto druhů patří mezi silně ohrožené, a tak je nejlepší nechat je bez povšimnutí růst. Holoubek tak nabízí výlet, při němž se v jediném místě propojí středověké dějiny, archeologické stopy, voda i pestrá krajina Vysočiny.