Podkovovitá budova Císařských lázní působí v Karlových Varech téměř jako divadlo. Není to náhoda – její výrazná novorenesanční architektura, bohatá výzdoba a slavnostní dispozice měly už od počátku reprezentovat význam města i jeho lázeňství. Stavba známá také jako Lázně I vznikla v letech 1893 až 1895 podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera.
V květnu 1895 byla uvedena do provozu jako jedno z nejmodernějších lázeňských zařízení tehdejší Rakousko-uherské monarchie. Dnes je národní kulturní památkou a zároveň součástí historického lázeňského území Karlových Varů, které od roku 2021 náleží k sériovému statku UNESCO Slavná lázeňská města Evropy.
Architektura zlatého věku lázní
Fellner a Helmer navrhli budovu ve stylu francouzské novorenesance. Historické tvarosloví zde doplňují dekorativní prvky, které už naznačují nástup secese. Pozornost přitahuje nejen průčelí, ale také promyšlený půdorys a reprezentativní interiéry. Nad hlavním vstupem se nachází znak Karlových Varů a jména významných lékařů spojených s rozvojem místního lázeňství, mimo jiné Davida Bechera, Václava Payera nebo Rudolfa Mannla.
K nejcennějším prostorům patří Zanderův sál. Sloužil k léčebné gymnastice podle metody švédského lékaře Gustava Zandera a byl vybaven mechanickým cvičebním nářadím. Dochovaly se zde také nástěnné malby Eduarda Lebiedzkeho a bohatě řezané dřevěné obložení. Jiný typ zážitku nabízí takzvaná Císařská koupelna, připravená pro císaře Františka Josefa I. Historické zázemí doplňuje podzemní chodba vedoucí do Rašelinového pavilonu, kde se připravovala rašelina pro lázeňské koupele.
Od léčebného provozu k chátrající památce
Císařské lázně sloužily svému původnímu účelu až do konce 80. let 20. století. Později se v Zanderově sále provozovalo kasino, avšak od roku 1994 zůstala budova uzavřená. Bez pravidelného využití postupně chátrala a její budoucnost nebyla dlouhou dobu jistá.
Zásadní změna přišla v roce 2008, kdy objekt přešel do vlastnictví Karlovarského kraje. O dva roky později byly Císařské lázně prohlášeny národní kulturní památkou. Rozsáhlá obnova začala v roce 2019 a měla dvojí úkol: zachránit historickou stavbu a současně jí najít životaschopné využití pro dnešní dobu.
Historické interiéry doplnil moderní sál
Po rekonstrukci se budova znovu zpřístupnila veřejnosti v červnu až červenci 2023. Obnova vrátila řadě prostor jejich původní charakter, zároveň však do bývalého obslužného atria vložila současný multifunkční koncertní sál. Moderní vestavba vytváří zajímavý kontrast k historickému plášti i zdobeným interiérům.
Sál je vybaven teleskopickou tribunou a variabilním uspořádáním. Konají se zde koncerty, divadelní představení, filmové projekce, přednášky i společenské akce. Revitalizace atria získala podporu z Integrovaného regionálního operačního programu; příspěvek evropských fondů činil podle Centra pro regionální rozvoj 61 milionů korun. Celková zastavěná plocha objektu dosahuje přibližně 2 800 metrů čtverečních.
Tip na návštěvu v Karlových Varech
Císařské lázně stojí v jižní části lázeňského centra na adrese Mariánskolázeňská 306/2. Z prostoru kolem Vřídla k nim vede přibližně půlkilometrová, převážně rovinatá cesta podél říčky Teplá, kolem Grandhotelu Pupp a sadů Karla IV. Pohodlně se sem dá dojet také městskou autobusovou linkou číslo 2 na zastávku Lázně I.
Objekt lze navštívit samostatně nebo v rámci komentovaných prohlídek. Návštěvníci mohou poznat historickou výzdobu, původní technologické zázemí, Zanderův sál i Císařskou koupelnu. Ta je přístupná pouze s průvodcem a prohlídky mají omezenou kapacitu deset osob. Aktuální program, časy prohlídek a podmínky návštěvy se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou u provozovatele. Hlavní vstup je podle návštěvního řádu bezbariérový.
Císařské lázně tak dnes nejsou jen připomínkou někdejšího lesku Karlových Varů. Jsou ukázkou toho, jak může historická památka získat novou funkci, aniž by přišla o svou architektonickou a lázeňskou paměť.