Do historické budovy Císařských lázní v Karlových Varech se vešel nový koncertní sál, aniž by se výrazně podřídil jejím stěnám. Atrium, navržené ateliérem Petr Hájek ARCHITEKTI, stojí jako samostatná konstrukce v někdejším obslužném dvoře. Díky tomu se současná architektura s památkou nepřetlačuje, ale vytváří s ní pozoruhodný dialog.
Od lázeňské technologie ke kulturnímu sálu
Císařské lázně vznikly v letech 1893 až 1895 podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Město je vybudovalo z podnětu karlovarských lékařů ve stylu francouzské novorenesance. Půdorys ve tvaru podkovy a reprezentativní interiéry dodnes připomínají dobu, kdy Karlovy Vary patřily k nejvýznamnějším evropským lázeňským centrům.
Při otevření na začátku května 1895 nabízely lázně více než sto koupelen a dokázaly podle oficiálních údajů během jediného dne obsloužit téměř dva tisíce lidí. Tehdejší provoz se opíral o moderní systém zpracování a dopravy slatiny. Rašelina se připravovala v samostatném pavilonu a do lázeňské budovy putovala podzemním propojením a mechanickým zařízením.
Právě tento někdejší technický provoz se stal inspirací pro dnešní Atrium. Nový sál vznikl v prostoru bývalé strojovny a obslužného dvora, který kdysi sloužil také pohybu rašeliny. Z místa spojeného s lázeňskou technikou se tak stal prostor pro hudbu, divadlo a další kulturní program.
Stavba uvnitř stavby
Atrium je navrženo jako samostatný konstrukční celek. Sál spočívá na šesti ocelových nohách a podle koncepce architektů se neopírá o historické stěny. Případné budoucí úpravy nové konstrukce proto mohou probíhat nezávisle na původní památce.
Neobvyklé byly také podmínky samotné realizace. Velké části konstrukce nebylo možné dopravit běžným vstupem do dvora. Jednotlivé díly se proto kompletovaly po menších částech a do atria se spouštěly otvorem ve střeše. Přirovnání k sestavování plachetnice v láhvi tak v tomto případě dobře vystihuje technickou náročnost celého projektu.
Interiér sálu není pevně daný. Jeho panely mohou zvuk odrážet, pohlcovat, rozptylovat nebo směrovat podle typu akce. Proměňovat lze také uspořádání jeviště a hlediště, prostor je možné zatemnit a k vybavení patří výsuvný paraván orchestřiště i dřevěné rezonanční desky pod podlahou orchestru. Přezdívka „Transformer“ proto odkazuje na schopnost sálu měnit svou podobu i akustické vlastnosti.
Ocenění doma i pozornost v Evropě
Multifunkční sál získal hlavní cenu České ceny za architekturu 2024. V lednu 2026 se následně zařadil mezi 40 realizací v užším výběru evropské soutěže EUmies Awards 2026. Do výběru se dostaly projekty z 18 zemí a mezi nominovanými převažovaly rekonstrukce.
Evropské ocenění však Atrium nezískalo. Hlavní cenu vyhlášenou 16. dubna 2026 obdržel projekt Charleroi Palais des Expositions v Belgii. Přesto je účast karlovarské vestavby v evropském shortlistu významným potvrzením, že citlivé spojení historické architektury a současného kulturního provozu může zaujmout i mimo Českou republiku.
Budova, která znovu žije
Císařské lázně po desetiletích útlumu znovu otevřely veřejnosti v červnu 2023. Lázeňský provoz zde skončil na konci 80. let 20. století, poté sloužil Zanderův sál mimo jiné jako kasino. Od roku 1994 byla budova uzavřená a chátrala. V roce 2008 ji bezplatně získal Karlovarský kraj, který zahájil celkovou rekonstrukci v roce 2019.
Dnes je objekt národní kulturní památkou a součástí lázeňského území Karlových Varů zapsaného na seznamu UNESCO. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické čekárny a odpočívárny, muzejní expozici věnovanou dějinám lázeňství, Zanderův sál s mechanickým cvičebním nářadím nebo takzvanou Císařskou koupelnu připravenou pro Františka Josefa I. Císař ji při své jediné návštěvě v srpnu 1904 navštívil, podle dochovaného příběhu se v ní však nikdy nekoupal.
Atrium je domovskou scénou Karlovarského symfonického orchestru a konají se zde také divadelní, filmové a taneční programy, konference nebo workshopy. Císařské lázně tak nejsou jen pozoruhodně zachovanou památkou, ale živým místem, kde lze sledovat proměnu lázeňského provozu v moderní kulturní centrum.
Tip pro návštěvu
Budova stojí v ulici Mariánskolázeňská nedaleko Grandhotelu Pupp. Z centra od Vřídla k ní vede přibližně půlkilometrová rovinatá cesta podél říčky Teplá. Kromě samostatné návštěvy jsou k dispozici komentované prohlídky, přičemž Císařská koupelna je přístupná pouze s průvodcem a má omezenou kapacitu. Aktuální program prohlídek a kulturních akcí je vhodné ověřit před cestou.