Ve stěnách Dalejského údolí se dochoval záznam dávného moře. Na cestě od Řeporyj směrem k Holyni se střídají horniny vzniklé v různých geologických obdobích: profil začíná svrchním ordovikem, pokračuje silurskými souvrstvími a dosahuje až ke spodnímu devonu. Národní přírodní památka Dalejský profil tak nabízí nevšední výpravu časem přímo na území Prahy.
Vrstvy, které vyprávějí o proměnách krajiny
Dalejský profil není jediná skalní stěna, ale soubor výchozů a opuštěných lomů na levém svahu Dalejského údolí. Rozdílné vrstvy připomínají, že zdejší horniny nevznikly najednou ani ve stejných podmínkách. Zjednodušené tvrzení, že jde o místo „staré 400 milionů let“, proto nevystihuje celé rozpětí. Při cestě od Řeporyj na východ lze sledovat horniny od svrchního ordoviku přes silur až po spodní devon.
V dávných mořích žili živočichové, jejichž schránky a další pozůstatky se zachovaly jako zkameněliny. Nacházejí se tu trilobiti, ramenonožci, mlži i hlavonožci. V ordovických horninách jsou patrné také stopy po pohybu mořských živočichů. Nejde tedy jen o působivé kamenné stěny: při pozorném pozorování se v nich otevírá svědectví o někdejším životě.
Mušlovka jako učebnice siluru
Jedním z nejvýznamnějších míst je lom Mušlovka, starý stěnový lom v silurských vápencích. Vápencové vrstvy se zde těžily pro pálení vápna a těžba podle plánu péče skončila ve 30. letech 20. století. Později byla část dna zavezena lomovým odpadem a zarostla náletovými dřevinami. Lidská činnost tak vytvořila odkryv, který dnes pomáhá poznávat geologickou historii regionu.
Mušlovka je důležitým opěrným profilem k mezinárodnímu stratotypu silurského oddělení přídolí a také místem, kde lze studovat hranici mezi ludlowem a přídolím. Pro návštěvníka to může znít odborně, ale podstata je jednoduchá: dobře odkryté vrstvy pomáhají geologům porovnávat horniny a přesněji určovat, kdy jednotlivá období začínala a končila. Mušlovka je šestým zastavením naučné stezky Údolím Dalejského potoka.
Lobolity z Černého lomu
Další zastávkou je Černý lom, zejména jeho Lobolitová stráň. Ta je známá zkamenělými zbytky mořských lilijic rodu Scyphocrinites. Vedle stonků se zde zachovaly také jejich kulovité plovací orgány, označované jako lobolity, a vzácněji i kalichy. V nejvýchodnější části lomu je odkryta hranice mezi silurem a devonem.
Lokalita má také historii spojenou s paleontologickým sběratelstvím. František Hanuš zde zkameněliny systematicky hledal v letech 1880–1885 a znovu v období 1908–1923. S jeho působením plán péče spojuje také zavedení názvů některých míst, mezi nimi Cromusové stráně a Lobolitové stráně. Při návštěvě je ale lepší zaměřit se na pozorování skal a vrstev než na hledání materiálu k odnesení.
Skály nejsou jediným důvodem ochrany
Národní přírodní památka má rozlohu 23,62 hektaru a leží v nadmořské výšce 280 až 340 metrů. Zvláštní ochrana zde platí od roku 1982. Vedle hornin a fosilií jsou předmětem ochrany také vápnomilná a teplomilná skalní stepní společenstva s chráněnými a ohroženými druhy. Křehká vegetace je důvodem, proč se vyplatí držet značené trasy a nevstupovat bez rozmyslu do skalních a stepních míst.
Území je podle informačního portálu AOPK přístupné veřejnosti bez omezení. Doporučená cesta vede po zelené turistické značce údolím Dalejského potoka z Řeporyj do Holyně; po stejné trase vede naučná stezka s informačními tabulemi. Kromě Mušlovky a Černého lomu přibližuje také botanicky zajímavá místa, například Placatou skálu a Arethusinovu rokli. Rozdělávání ohňů a táboření jsou zakázány a motorová vozidla smějí do území jen s povolením.
Dalejský profil patří k lokalitám mezinárodního geologického významu a je součástí národního geoparku Barrandien. Jeho kouzlo spočívá v propojení několika příběhů: dávného moře, práce geologů, někdejší těžby vápence i života na skalní stepi. Stačí vyrazit pěšky údolím a pozorně se dívat, aby se pražská krajina ukázala v mnohem hlubším časovém měřítku.