Jen málokteré místo na Pálavě ukazuje tolik různých tváří krajiny na jednom území. Národní přírodní rezervace Děvín, známá také pod historickým názvem Děvín–Kotel–Soutěska, spojuje bílé vápencové skály, otevřené stepi, lesní porosty i hluboké skalnaté údolí. Z Pavlova sem vedou značené trasy a výlet lze snadno rozšířit o zříceninu hradu Děvičky.
Rezervace byla vyhlášena už 10. května 1946. V současné databázi ochrany přírody je vedena jako NPR Děvín; označení Děvín–Kotel–Soutěska se používalo do poloviny roku 2020 a v turistickém prostředí se s ním stále setkáme. Území dnes zabírá přibližně 391 hektarů a zasahuje do katastrů Pavlova, Klentnice, Perné a Horních Věstonic.
Skály, step a les v jednom chráněném území
Jádrem rezervace jsou masivy Děvína a Kotle, které od sebe odděluje hluboká Soutěska s výraznými skalními stěnami. Děvín dosahuje přibližně 550 metrů nad mořem, zatímco nižší Kotel bývá známý také jako Obora. Vápencový podklad dal vzniknout nejen nápadnému reliéfu, ale také pestré mozaice stanovišť.
Na slunných svazích se uplatňují suché travinné a skalní biotopy, vegetace sutí a drolin i teplomilné doubravy. Jinde rostou dubohabřiny a suťové lesy. Zajímavým rysem Děvína je inverze vegetačních stupňů: teplomilná stepní vegetace se může objevovat ve vyšších polohách, zatímco chladnější lesní společenstva sestupují do zastíněných míst.
Území má význam také po geologické stránce. Chráněná tektonická bradla tvoří především vápencová souvrství v oblasti vnějšího flyšového pásma Karpat. V rezervaci se nachází rovněž paleontologické nálezy a krasové jevy, které dokládají složitý vývoj zdejší krajiny.
Rostliny, které potřebují otevřenou krajinu
Při posledním botanickém inventarizačním průzkumu zde AOPK zaznamenala více než 700 druhů vyšších rostlin. Děvín tak není zajímavý jen na pohled, ale také jako útočiště vzácné flóry. Písečnice velkokvětá zde má nejsevernější populaci svého výskytu a lokalita patří k nejvýznamnějším místům pro hvozdík Lumnitzerův.
K chráněným rostlinám uváděným v předmětu ochrany patří například devaterka poléhavá, kosatec písečný, len chlupatý, ožanka horská, paprsek velkokvětý nebo violka nejmenší. Návštěvník ovšem nemusí při běžné procházce žádný z těchto vzácných druhů spatřit. Jejich výskyt se mění podle počasí, sezony i konkrétní části rezervace.
Otevřený charakter stepních ploch pomáhá udržovat pastva. Ta brání postupnému zarůstání cenných stanovišť a vytváří podmínky pro rostliny, které potřebují dostatek světla a omezenou konkurenci vyšší vegetace. Pastva proto není v rezervaci náhodným prvkem, ale součástí dlouhodobé péče o pálavskou krajinu.
Domov vzácného hmyzu i ptáků
Suché stráně, skály a řídké lesy poskytují vhodné prostředí řadě specializovaných živočichů. V databázi ochrany přírody jsou mezi významnými druhy uvedeni například jasoň dymnivkový, kobylka sága, krasec žlutoskvrnný, modrásek komonicový, pískorypka nebo střevlík uherský. Z ptáků stojí za zmínku pěnice vlašská.
Rezervace je součástí CHKO Pálava a navazuje na širší systém ochrany přírody, včetně evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pálava. Právě kombinace skalních stanovišť, stepí, lesů a soutěsky vysvětluje, proč má toto území mimořádnou přírodovědnou hodnotu.
Výlet z Pavlova přes Děvičky k Děvínu
Pavlov je přirozeným výchozím místem pro poznávání rezervace. Z obce lze vyrazit po značených cestách směrem ke zřícenině Děvičky a dále k Děvínu, Soutěsce a po hřebeni Pavlovských vrchů. Děvičky leží na okraji rezervace nad Pavlovem a představují atraktivní zastávku, která výlet obohatí o historickou kulisu.
Rezervací vede také naučná stezka Děvín. Na trase se střídají výhledy na Pálavu a okolní krajinu s úseky mezi skalami, stepní vegetací a lesem. Před cestou je rozumné ověřit aktuální stav značení a případná omezení; zejména úsek mezi Horními Věstonicemi a Soutěskou může být podle upozornění obce v terénu značen méně zřetelně.
V národní přírodní rezervaci je potřeba držet se značených cest a naučné stezky a respektovat klidový režim. Volný pohyb mimo povolené trasy není v celém území možný. Odměnou za ohleduplnost jsou výhledy, neobvyklý kontrast teplé stepi s lesními zákoutími a možnost poznat jednu z nejcennějších přírodních krajin jižní Moravy bez zbytečného narušování jejího křehkého prostředí.