Jen málokterý zámecký areál v Česku nabízí na jednom místě tak výrazný kontrast geometricky uspořádané zahrady a volné romantické krajiny. Dobříšský zámek ve Středočeském kraji k tomu přidává pozoruhodné interiéry, moderně pojatou expozici v jižním křídle a příběh, v němž se střídali šlechtici, státní úředníci i významní spisovatelé.
Od renesančního sídla k rokokové rezidenci
První zámek vznikl na místě dnešní stavby na konci 16. století. Roku 1630 panství koupil Bruno Mansfeld od císaře Ferdinanda II. Renesanční sídlo pak během druhé poloviny 17. století prošlo barokní přestavbou a získalo také rozsáhlou zahradu.
Vývoj areálu však nebyl bez dramatických zvratů. V roce 1720 zámek téměř zničil požár. Jeho dnešní podoba se začala rodit při obnově za Jindřicha Pavla Mansfelda mezi lety 1745 a 1765. Výsledkem je elegantní trojkřídlá rokoková rezidence, která dodnes tvoří hlavní dominantu Dobříše.
Významnou změnu v dějinách panství přinesl rok 1771, kdy se Isabella Mansfeldová provdala za Františka Gundakara Colloreda. Spojením rodů vznikla rodová linie Colloredo-Mannsfeld, která na Dobříši působila až do roku 1942. Tehdy byl zámek vyvlastněn ve prospěch německé říše. Po druhé světové válce přešel do rukou československého státu a později sloužil jako Domov spisovatelů. Rodině Colloredo-Mannsfeld byl navrácen v roce 1998.
Francouzská zahrada jako divadelní kulisa
Bez návštěvy zahrad by prohlídka Dobříše nebyla úplná. Francouzská zahrada vznikala přibližně v letech 1750 až 1760 a rozkládá se na pěti terasách. Její kompozice je založena na pravidelnosti, osových průhledech, schodištích, kašnách a sochařské výzdobě.
Nejvýraznějším prvkem je fontána se sousoším Napájení Héliových koní, spojovaným s dílem Františka Ignáce Platzera. Právě jeho tvorbě je věnována také jedna z expozic v Oranžérii, bývalém zámeckém skleníku. Kromě sochařství připomíná Oranžérie vodu, historické zahradnictví a les. Návštěvníci zde mohou vidět také dochované topné kanály a vnitřní fresku.
Zajímavostí je obnova iluzivní malby architektury na severní stěně Oranžérie. Zámek ji označuje za největší venkovní výmalbu ve střední Evropě. V nikách jsou umístěny restaurované sochy antických postav, takže stavba působí jako samostatná umělecká atrakce, nejen jako doplněk hlavní budovy.
Anglický park pro dlouhou procházku
Zcela jinou atmosféru nabízí anglický park. Vznikl kolem roku 1800 přeměnou bývalé bažantnice a nejpozději roku 1815 byl dokončen. Dnešní areál má rozlohu přibližně 30 hektarů a je koncipován jako volně krajinářská zahrada.
Procházku zpestřuje takzvaný Čertův most, umělá jeskyně a minizoo. Park je přístupný zdarma, což z něj činí příjemný cíl i pro návštěvníky, kteří si chtějí zámek prohlédnout zvenčí nebo hledají nenáročný výlet s dětmi. Do anglické části mohou také psi, zatímco francouzský park má v tomto ohledu přísnější režim.
Spisovatelé, filmy a moderní prohlídka
Období Domova spisovatelů vtisklo Dobříši výraznou literární stopu. Zámek navštívili například Pablo Neruda, Jean-Paul Sartre, Jorge Amado, Jan Otčenášek, Zdeněk Svěrák nebo Václav Čtvrtek. S jeho dobříšským pobytem spojuje oficiální prezentace zámku také inspiraci pro některé motivy Rumcajse.
Historii rodu i samotného místa přibližuje nová expozice v jižním křídle. Dobově vybavené pokoje doplňují velkoplošné projekce a dotykové displeje. Časová osa začíná rokem 962 a provází návštěvníka dějinami rodů Colloredo a Mansfeld až k restitucím v 90. letech 20. století. Prohlídka probíhá bez průvodce a lze využít audio průvodce ve vlastním telefonu nebo zapůjčený přehrávač.
Dobříšský zámek se objevuje také ve filmových a televizních projektech, mimo jiné v seriálu Tři mušketýři, pohádce Čertoviny nebo dalších produkcích. V areálu se konají rovněž kulturní, společenské a svatební akce.
Prakticky pro návštěvu
Zámek stojí na adrese Dobříš čp. 1. Otevírací doba jednotlivých částí areálu se během roku mění, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální rozpis. V chladnější části sezony bývá zámecká expozice přístupná od středy do neděle, zatímco anglický park má v hlavní sezoně výrazně delší denní provoz.
Na místě je parkoviště, restaurace, toalety i malý dětský koutek. Interiér je pro vozíčkáře dostupný s asistencí. Dobříš lze navíc snadno spojit s výletem k Památníku Karla Čapka ve Staré Huti, na Mníšek pod Brdy nebo do poutního areálu Skalka.