Co zůstane po doteku? Stopa v materiálu, vzpomínka v těle nebo gesto, které se vrací v nové podobě. Právě tyto otázky otevírá výstava Memory of Touch: Kapitola I v Kunsthalle Praha. Nejde přitom jen o přehlídku jednotlivých děl, ale o pokus představit sbírku jako živý celek, který se stále proměňuje.
Výstava v Galerii 3 probíhá od 19. června do 8. října 2026. Je první rozsáhlejší prezentací sbírky Kunsthalle Praha a zároveň první částí dvoukapitolového projektu. Druhá kapitola je plánována od 13. listopadu 2026 do 12. dubna 2027.
Umění jako otevřený dialog
Kurátor Tevž Logar ve spolupráci s kurátorkou sbírky Barborou Ropkovou nesestavili výstavu jako chronologický přehled. Vedle sebe se tu potkávají díla modernismu, poválečné tvorby a současného umění. Jejich významy nevznikají pouze z časové posloupnosti, ale také z nečekaných spojení, nálad a ozvěn mezi jednotlivými díly.
Sbírka Kunsthalle Praha čítá více než 2 000 uměleckých děl a zaměřuje se na umění 20. a 21. století ve středoevropském i širším mezinárodním kontextu. Její základ tvoří kolekce nadace The Pudil Family Foundation, dlouhodobě zapůjčená instituci. Významnou součástí je také sbírka Fluxus Marie a Milana Knížákových.
Výstava však sbírku nevnímá jako uzavřený archiv. Do jejího příběhu vstupují nové akvizice, dlouhodobé výpůjčky i tvorba současných umělců a umělkyň, kteří byli pro projekt pozváni. Minulost tak není oddělena od přítomnosti, ale znovu se v ní interpretuje.
Křehkost nemusí znamenat slabost
Ústředním tématem výstavy je křehkost a zranitelnost. Ty zde nejsou chápány jako nedostatky nebo pasivní stavy, ale jako síly, které mohou mít estetický i politický účinek. Vystavená díla se dotýkají tělesnosti, paměti, nejistoty a způsobů, jakými člověk odolává okolnímu světu.
V instalaci se setkávají rané avantgardní experimenty s poválečnými postupy ovlivněnými cenzurou a represí. Současná díla na tuto zkušenost navazují z jiné perspektivy a reagují na nejistotu dneška. Pomáhají k tomu neuspořádané příběhy, nestabilní materiály i obrazy fragmentovaných těl.
Název Memory of Touch vznikl během rozhovoru s umělkyní Valentýnou Janů. Připomíná, že minulost nemusí být uložená pouze v dokumentech nebo obrazech. Může přetrvávat také jako tělesná zkušenost, materiálová stopa nebo opakované gesto.
Od Fill y a Kubišty k současné scéně
Ve výstavě jsou zastoupeni například Emil Filla, Bohumil Kubišta, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Milan Knížák, Eva Koťátková, Jiří Kovanda, Kurt Schwitters, Jindřich Štyrský, Agnes Denes nebo Theodor Pištěk. Jejich díla doplňuje tvorba pozvaných umělců a umělkyň Jakuba Chomy, Lukáše Hofmanna, Igora Hosnedla, Valentýny Janů, Marie Lukáčové a Romana Štětiny.
Právě toto propojení generací patří k nejzajímavějším stránkám projektu. Návštěvník zde neuvidí pouze dějiny umění rozdělené do přehledných období. Spíše vstupuje do prostoru, kde se různé zkušenosti dotýkají a navzájem proměňují. Avantgardní hledání, poválečné mlčení i dnešní pocit nejistoty tak získávají společný, byť nejednoznačný rámec.
Kunsthalle v bývalé trafostanici
Za návštěvu stojí i samotné místo. Kunsthalle Praha sídlí v rekonstruované Zengerově transformační stanici na Klárově. Funkcionalisticky pojatá budova architekta Viléma Kvasničky byla uvedena do provozu v roce 1931 a transformační stanice zahájila činnost o rok později. Historicky působící fasáda se zde setkává s průmyslově řešeným železobetonovým interiérem.
Instituce nabízí sedm podlaží, tři galerie, dvě terasy, kavárnu a bistro. Výstava Memory of Touch je přístupná v Galerii 3. K dispozici je také vícejazyčný audioguide připravený ve spolupráci Kunsthalle Praha a platformy Cabinet of Wonders.
Kunsthalle Praha najdete na adrese Klárov 5, 118 00 Praha 1, v blízkosti stanice Malostranská a historického centra. Otevírací doba i program doprovodných akcí se mohou měnit, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace u instituce. Během výstavy jsou naplánovány také komentované prohlídky a performance Lukáše Hofmanna.