Jak poznat, že sociální sítě přestávají být užitečným nástrojem a začínají ovlivňovat každodenní život víc, než bychom chtěli? Právě touto otázkou se bude zabývat debatní večer v pražské Kunsthalle. Akce nazvaná Podvečírek: Sociální sítě a jejich vliv (nejen) na děti se uskuteční ve čtvrtek 1. října 2026 od 17 hodin.
Do diskuse se zapojí bývalá eurokomisařka Věra Jourová a digitální tvůrce Lukefry. Večerem provede Michal Musil, šéfredaktor magazínu Reportér. Spojení politické zkušenosti s pohledem člověka, který se v online prostředí pohybuje každý den, slibuje debatu přesahující běžné rady, kolik času by děti měly trávit u obrazovek.
Nejde jen o čas strávený online
Sociální sítě ovlivňují způsob, jakým děti a dospívající komunikují, hledají informace i vytvářejí vztahy. Debata se proto zaměří také na ověřování informací, proměnu světa mladých lidí a na to, co dnes považujeme za důležité. Tématem bude rovněž hranice mezi osobní odpovědností uživatelů a odpovědností platforem, státu i celé společnosti.
Podle studie Světové zdravotnické organizace pro Evropu, která vycházela z průzkumu mezi téměř 280 tisíci mladými lidmi ve věku 11, 13 a 15 let ze 44 zemí a regionů, vykazovalo v roce 2022 známky problematického používání sociálních sítí 11 procent dospívajících. V roce 2018 to bylo 7 procent. U dívek činil podíl 13 procent, u chlapců 9 procent.
Za problematické používání WHO nepovažuje samotnou vysokou aktivitu na internetu. Sleduje především potíže s kontrolou času, abstinenční příznaky, upřednostňování online aktivit před jinými činnostmi a negativní dopad na běžný život. Zároveň výzkum upozorňuje, že sociální sítě nejsou pouze zdrojem rizik. Intenzivní, ale nikoli problematičtí uživatelé popisovali silnější vrstevnickou podporu a větší sociální propojení.
Rodiče, platformy i stát
Jednou z nejzajímavějších rovin večera bude rozdělení odpovědnosti. Rodiče a samotní uživatelé mohou pracovat s nastavením hranic, kritickým myšlením a způsobem komunikace. Platformy ovšem rozhodují o tom, jak fungují jejich algoritmy, jaký obsah se lidem zobrazuje a jak snadno se v aplikacích zůstává. Stát pak vytváří pravidla, která mají chránit uživatele tam, kde individuální volba nestačí.
Evropský akt o digitálních službách, známý jako DSA, ukládá online platformám povinnost omezovat rizika, jimž mohou být vystaveny děti a mladí lidé. Evropská komise v červenci 2025 zveřejnila doporučení zaměřená mimo jiné na návykový design, kyberšikanu, škodlivý obsah, nežádoucí kontakt s cizími lidmi a problematické chování. Česká debata tak zapadá do širší evropské otázky, jak nastavit bezpečnější digitální prostředí, aniž by se ztratily jeho přínosy.
Kunsthalle jako prostor pro společenské otázky
Kunsthalle Praha na Klárově není jen výstavní institucí. Podvečerní debatní série, kterou pořádají Kunsthalle Praha a magazín Reportér, ukazuje její další roli: může být místem pro setkávání nad tématy, která se dotýkají každodenního života, veřejného prostoru i budoucnosti společnosti.
Debata se koná v budově na adrese Klárov 132/5 v Praze 1 – Malé Straně. Podle dostupných informací je vstupné na konkrétní večer 100 korun, před návštěvou je však vhodné ověřit aktuální stav vstupenek a případné změny programu. Stejně tak se mohou změnit hosté nebo další organizační podrobnosti, protože akce je naplánována až na říjen 2026.
Pro návštěvníky Prahy může být večer zajímavou zastávkou nejen kvůli samotné diskusi, ale i díky prostředí Kunsthalle, situované u Klárova mezi Malou Stranou a Letnou. Téma sociálních sítí se zde dostane z obrazovek do skutečného prostoru: k osobnímu setkání, výměně názorů a otázce, jakou podobu chceme digitálnímu světu dát.