V libereckém Starém Harcově se dochoval dům, který měl změnit představy o dostupném rodinném bydlení. Architekt Karel Hubáček jej navrhl jako prototyp montovaného prefabrikovaného domu s dispozicí 3+1. Projekt vznikl v roce 1959, stavba byla dokončena na přelomu 50. a 60. let a veřejnosti se představila v roce 1961 na Libereckých výstavních trzích.
Podle Severočeského muzea jde o první realizaci montovaného prefabrikovaného rodinného domu v Československu po roce 1945. Záměr byl přitom velmi praktický: nabídnout kvalitní individuální bydlení za cenu srovnatelnou s bytem v panelovém domě. Do sériové výroby se však prototyp nikdy nedostal. Vedle ekonomických důvodů sehrála roli také dobová představa, podle níž bylo individuální bydlení považováno za přežitek spojený s minulou společenskou třídou.
Dům, který se stal skutečným domovem architekta
Experimentální stavba nezůstala pouze výstavním exponátem. Karel Hubáček v ní od roku 1962 žil se svou rodinou až do konce života. Dům tak umožňuje nahlédnout nejen do jednoho z poválečných architektonických pokusů, ale také do prostředí, které architekt sám obýval a průběžně přizpůsoboval každodennímu životu.
Jednoduchá jednopatrová stavba vychází z funkcionalistického uvažování. Z přízemí s garáží vede kovové schodiště do patra, kde se nacházejí hlavní obytné místnosti. Interiér pracuje s posuvnými stěnami, díky nimž bylo možné měnit uspořádání prostoru podle potřeby. Návštěvníci si dnes mohou prohlédnout původní interiér s dobovým vybavením a sledovat, jak se technický experiment promítl do běžného rodinného života.
Ocel, pěnobeton a břidlice
Na první pohled skromný dům skrývá řadu konstrukčních nápadů. Základem je ocelový skelet, který doplňují panely z pěnobetonu a břidlice. Vnější povrchy využívají také omítku typu Cerami. Neobvyklým prvkem byly panely s příměsí drcené lisované břidlice, vyrobené z odpadního materiálu pocházejícího ze železnobrodských lomů.
Tento pokus se nakonec neosvědčil. Počítalo se dokonce s tím, že panelárna vznikne přímo na místě stavby, aby se ušetřily náklady na dopravu. Právě podobné detaily dělají z domu cenný doklad doby, kdy se architekti a stavební průmysl snažili hledat nové, rychlejší a levnější cesty k modernímu bydlení.
Charakter objektu doplňuje modrobílá barevnost, dřevěné obklady a modrý plot, který navrhl rovněž Hubáček. Stavba nepůsobí okázale, její hodnota je především v promyšleném spojení konstrukce, dispozice a každodenního provozu.
Od opomíjeného prototypu k veřejné expozici
Liberecký kraj dům v roce 2024 odkoupil a následně jej svěřil do správy Severočeského muzea. Po nezbytných opravách se na jaře 2025 otevřel pravidelným komentovaným prohlídkám. Objekt je dnes součástí Dokumentačního centra architektury a vznikla v něm také expozice věnovaná Hubáčkovu životu a tvorbě.
Prohlídka tak spojuje několik vrstev příběhu. Ukazuje dobovou snahu o dostupné bydlení, konkrétní stavební technologie i osobní svět architekta známého především díky vysílači a hotelu na Ještědu. Dům přitom nepůsobí jako odtažitá muzejní kulisa. Autentické vybavení a zachované prostorové řešení připomínají, že šlo o skutečné místo pro život.
Den architektury v Domě Karla Hubáčka
V rámci Dne architektury se uskuteční komentovaná prohlídka v sobotu 3. října 2026 od 16 hodin. Přibližně hodinovou návštěvu povede architektka Daniela Kvapilová. Kapacita je omezená na 25 osob, proto je vhodné využít bezplatnou rezervaci prostřednictvím GoOut; podle pořadatelů měla být spuštěna 13. září 2026.
Dům Karla Hubáčka najdete na adrese Alšova 454/10 v Liberci XV–Starém Harcově. Kdo termín nestihne, může využít běžný režim komentovaných prohlídek pořádaných Severočeským muzeem nebo virtuální prohlídku. Návštěva stojí za to zejména těm, kdo chtějí poznávat českou architekturu mimo známé dominanty a zajímá je, jak se velké ideje moderního bydlení proměňovaly v konkrétní prostor pro každodenní život.