Jedno ze starších hanáckých stavení v Tučíně mělo být zbouráno. Místo toho dostalo novou úlohu: obec dům proměnila v prostor pro setkávání a v expozici, která vypráví o venkovském životě. Spolkový dům tradic a řemesel tak nepřipomíná minulost jen vystavenými předměty. Sám je součástí příběhu o tom, jak lze zachovat místní stavbu a využívat ji i v současnosti.
Od plánované demolice k domu pro obec
Dům tradic a řemesel stojí v Tučíně pod číslem popisným 17. Jde o typické hanácké stavení, které obec zachránila před zbouráním a po rekonstrukci mu dala nové využití. Po kompletní obnově se návštěvníkům otevřelo v roce 2018.
Dnešní podoba domu spojuje dvě funkce. Je místem pro spolkový život a konání obecních programů, zároveň v něm vznikla expozice věnovaná každodennosti na venkově. Právě toto propojení je pro návštěvu podstatné: nejde pouze o sbírku předmětů za sklem, ale o dům, který má v obci své současné místo.
Vybavení, které vypráví o každodennosti
Expozice ukazuje, jak se vybavovala domácnost a jaké předměty patřily k práci i volnému času. K vidění je zrekonstruovaná pec, kuchyňské vybavení, prádelna, školní pomůcky nebo sportovní náčiní. Místo velkých historických událostí tu pozornost přitahují věci, které sloužily v běžném dni: při vaření, praní, učení i odpočinku.
Významnou část souboru tvoří předměty, které darovali obyvatelé Tučína. Díky nim expozice získává místní rozměr. Jednotlivé věci nejsou jen obecnou ukázkou života na Hané, ale také stopou po domácnostech a lidech z obce. Návštěvník si může představit, jak rozdílné úkoly se v jednom domě odehrávaly a kolik práce vyžadoval běžný chod hospodářství.
V patře a na půdě je zachycena podoba venkovské světnice, kde se dříve jedlo i spalo. V komoře jsou zase k vidění sýpka a staré kuchyňské potřeby. Prohlídka tak vede od společného obytného prostoru k místům, která sloužila uchovávání zásob a přípravě jídla. Rozvržení expozice pomáhá vnímat dům jako celek, ne jen jako soubor jednotlivostí.
Stopy ještě starší než samotné stavení
Tučínský dům uchovává také nálezy z okolí Tučínského potoka. Mezi nimi obec zmiňuje římský denár. Vedle předmětů spojených s nedávnější venkovskou domácností tak návštěva připomíná, že dějiny místa sahají hlouběji než příběhy zachycené v paměti místních rodin.
Právě spojení různých časových vrstev dává domu zvláštní přitažlivost. V jedné části se člověk setká s vybavením světnice a kuchyně, jinde s archeologickými nálezy z okolí obce. Nejde o to, aby expozice nabídla úplný přehled dějin regionu. Spíš vybízí k tomu, dívat se na Tučín jako na místo, kde se minulost skládá z každodenních předmětů i dávnějších stop v krajině.
Návštěvu je třeba domluvit
Dům nemá podle zveřejněných informací pravidelnou každodenní otevírací dobu. Prohlídky bývají možné při akcích pořádaných v objektu nebo po předchozí dohodě pro skupiny. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální možnosti přímo u obce; termíny programů se mohou měnit.
Spolkový dům tradic a řemesel se hodí jako zastávka při poznávání Tučína, zvlášť pokud se podaří spojit návštěvu s některou z obecních akcí. Nabízí klidný pohled na venkovský život bez velkých gest: prostřednictvím zachráněného domu, darovaných předmětů a stop, které po sobě v okolí zanechaly různé generace.