Na první pohled mohou působit jako drobné stavby ukryté mimo hlavní turistické trasy. Kaple svatého Petra a svatého Rocha však patří k místům, která pomáhají porozumět minulosti Lipníku nad Bečvou. Jedna souvisí s městským hřbitovem a dějinami pohřbívání, druhá uchovává paměť na tragickou epidemii. Obě navíc připomínají, jak důležitou roli hrála barokní zbožnost v životě města.
Kaple svatého Petra u městského hřbitova
Kaple svatého Petra stojí v areálu městského hřbitova v dnešní Mánesově ulici. Tradičně se uvádí, že byla vystavěna roku 1698, tedy na konci 17. století. Její vznik bývá spojován s lipenským farářem Jiřím Balšánkem, který v Lipníku působil od roku 1686 a podílel se také na budování dalších sakrálních staveb.
Hřbitov s kaplí je součástí městské památkové rezervace Lipník nad Bečvou, vyhlášené v roce 1989. Stavba tak není zajímavá jen sama o sobě, ale také jako součást širšího historického prostředí města. Hřbitovní areál připomíná někdejší způsob, jakým se městský prostor vyrovnával s úctou k zemřelým, modlitbou i vzpomínkou.
Interiér kaple byl v minulosti vybaven hlavním a dvěma bočními oltáři, obrazy Křížové cesty a varhanami. Při úpravách v 70. letech 20. století však z původního vybavení zůstalo jen velmi málo. V letech 2001 až 2004 prošel objekt celkovou rekonstrukcí a dnes slouží jako smuteční obřadní síň.
Náhrobní kameny jako němí svědkové
Přesto kaple nepřišla o všechny historické stopy. Uvnitř se nacházejí tři náhrobní kameny z konce 17. století. Dalších devět náhrobků z 18. až 20. století je osazeno na jižní vnější stěně. Právě tyto kamenné památky dávají stavbě osobitý charakter a propojují ji s konkrétními lidmi, jejichž životy jsou dnes jinak téměř zapomenuty.
Kaple svatého Petra proto stojí za pozornost i v případě, že návštěvník hledá spíše drobné detaily než velkolepou architekturu. Náhrobky, poloha u hřbitova a proměna původního sakrálního prostoru v dnešní obřadní síň ukazují, jak se historické stavby mohou v průběhu staletí měnit, aniž by ztratily svou výpovědní hodnotu.
Rocha připomíná morovou ránu
Kaple svatého Rocha se nachází v Osecké ulici, u domu čp. 759. Jde o drobnou volně stojící jednolodní stavbu barokního původu, která byla postavena roku 1716. Její zasvěcení svatému Rochovi není náhodné. Tento světec bývá spojován s ochranou před morem a dalšími epidemiemi.
Kaple vznikla jako připomínka morové epidemie, která město postihla na počátku 18. století. Podle údajů uváděných v regionálních turistických materiálech tehdy zemřelo 145 obyvatel Lipníku. Toto číslo je vhodné vnímat jako údaj tradovaný v dostupných průvodcích, přesto dobře ilustruje rozsah tragédie, kterou si stavba měla připomínat.
Na rozdíl od kaple svatého Petra není kaple svatého Rocha součástí hřbitovního areálu. Stojí přímo v městské zástavbě, a návštěvník ji tak může vnímat jako nenápadný prvek ulice. Právě zasazení mezi běžné domy připomíná, že morové epidemie nebyly vzdálenou historickou událostí, ale zasahovaly přímo do každodenního života městských obyvatel.
Dvě zastavení při poznávání Lipníku
Obě kaple jsou samostatné stavby a při jejich návštěvě je třeba počítat s přesunem po městě. Zatímco u kaple svatého Rocha lze zvenčí sledovat především drobnou barokní architekturu v Osecké ulici, kaple svatého Petra je spojena s provozem smuteční síně. Její interiér proto není běžně otevřený turistům.
Přístup do kaplí může být možný při komentovaných prohlídkách sakrálních památek nebo v době bohoslužeb. Aktuální termíny a případný režim kaple svatého Petra je vhodné před návštěvou ověřit u města či místní farnosti. Prohlídku je také nutné plánovat s ohledem na konání smutečních obřadů.
Kaple svatého Petra a svatého Rocha nejsou monumenty, které by návštěvníka ohromily rozměry. Jejich hodnota spočívá v příbězích, jež nesou: v paměti na zemřelé, v proměnách pohřebních zvyklostí i ve vzpomínce na epidemii, která zasáhla celé město. Jako doplněk k prohlídce historického Lipníku nad Bečvou nabízejí klidnější, ale velmi působivý pohled na jeho minulost.