Jablko se může na jevišti proměnit v symbol, surovinu, vzpomínku i zdroj nečekaného humoru. Právě na tomto společném motivu stojí večer, který v sobotu 9. ledna 2027 nabídne Divadlo Boleradice. Program nazvaný Maryša Vávrová & Jabka spojí dvě komorní loutkové inscenace, které se výrazně liší náladou i způsobem vyprávění.
Maryša z pohledu Vávry
První část vytvořil Tomáš Hájek jako autor, režisér, scénograf i interpret. Jeho Maryša Vávrová není tradičním uvedením známého dramatu Aloise a Viléma Mrštíka. Jde o velmi volnou adaptaci, která obrací pozornost k Vávrovi a jeho vlastnímu pohledu na události.
Vávra se zde objevuje jako výrobce moštu. Původní moravské prostředí se v inscenaci záměrně proměňuje a klasický příběh dostává osobitý jazyk i loutkářskou podobu. Dřevěné bedýnky zastupují různá místa děje, zjednodušené loutky vytvářejí postavy a dění doplňují parodické reklamní vstupy nebo komické momenty, které připomínají divákovi, že sleduje záměrně stylizované divadlo.
Nápad vznikl původně pro přehlídku Císařovy nové šaty, věnovanou teatrologovi Janu Císaři. Zadání nabízelo buď zpracování Maryši, nebo výraznou práci s jablky. Tomáš Hájek obě možnosti propojil a vytvořil inscenaci, která klasické drama neuctívá konvenčním způsobem, ale rozehrává jeho motivy v nečekané perspektivě.
Jabka voní podzimem a rodinnou pamětí
Druhá inscenace, Jabka, vznikla z tvůrčí spolupráce Hany Voříškové a Markéty Stránské. Její základ tvoří vzpomínky na podzimní sklizeň, lisování moštu, přípravu štrúdlu a společné vykrajování jablek. Nejde však o doslovně převyprávěný rodinný příběh. Autorky vzpomínkový materiál stylizují a převádějí do jazyka divadla objektu a materiálu.
Na scéně se skutečně pracuje s jablky, která se loupou a vykrajují. Právě tato konkrétní činnost dává představení jeho zvláštní rytmus. Namísto rychlého sledu obrazů přichází pomalejší, soustředěné tempo a prostor pro vnímání vůně, pohybu i obyčejného úkonu. Z každodenní práce se postupně stává úvaha o paměti, rodině a drobných situacích, které v člověku zůstávají déle, než by čekal.
Dvě oceněné podoby současného loutkářství
Obě části programu se prosadily také na české loutkářské scéně. Maryša Vávrová získala Cenu Erik za nejinspirativnější loutkářskou inscenaci sezony 2024/2025. Jabka Hany Voříškové a Markéty Stránské v témže hodnocení obsadila druhé místo. Boleradické publikum tak dostane příležitost vidět dvojici děl, která ukazují dvě odlišné cesty současného loutkového divadla: jednu založenou na parodii a převrácení známého příběhu, druhou na soustředěné práci s předmětem a vzpomínkou.
Večer v divadle s více než stoletou tradicí
Hostování se uskuteční v Divadle Boleradice, které navazuje na dlouhou tradici místního ochotnického divadla. Za pravděpodobně první boleradické představení bývá označováno uvedení hry Kříž u potoka v roce 1897. Na zdejším jevišti se v minulosti objevila také Maryša, tentokrát ovšem diváci uvidí její výrazně volnější a loutkovou interpretaci.
Představení je podle zveřejněného programu naplánováno na sobotu 9. ledna 2027 od 19:30. Celý večer má s krátkou přestávkou trvat přibližně 60 minut. Koná se na adrese Boleradice 113, 691 12 Boleradice a uvedené vstupné činí 200 korun. Protože jde o budoucí termín, je vhodné před cestou ověřit aktuálnost programu i dostupnost vstupenek přímo u divadla. Pokladna obvykle funguje v pátek mezi 18. a 19. hodinou nebo hodinu před představením.