Skutečné Diváky se v literatuře proměnily v Habrůvku, dějiště rozsáhlé románové kroniky Rok na vsi. Právě v této jihomoravské obci stojí dům, kde Alois a Vilém Mrštíkovi žili, pracovali a hledali inspiraci pro své příběhy. Památník bratří Mrštíků proto není jen muzeem spisovatelů, ale také místem, kde lze lépe porozumět životu moravské vesnice před více než sto lety.
Dům, který zůstal spojený s tvorbou
Památník sídlí v rodinném domě s číslem popisným 57. Autentické prostředí připomíná, že literární díla nevznikala ve vzduchoprázdnu, ale z pozorování konkrétních lidí, zvyků, práce a vztahů. Expozice pracuje s dochovaným či tematicky doplněným vybavením a ukazuje také domácnost Viléma Mrštíka.
Návštěvníci tu uvidí lidový nábytek, keramiku nebo vyřezávané polychromované hračky, které souvisejí s Vilémovým sběratelským zájmem. Nechybějí rodinné dokumenty, korespondence ani vydaná díla. Součástí jsou také kroje spojené s prvním uvedením Maryši v Národním divadle. Tradiční předměty doplňují moderní audiovizuální prvky a scénky, v nichž návštěvníky provázejí postavy obou bratrů.
Diváky jako předloha pro Rok na vsi
Alois Mrštík přišel do Divák v roce 1889 jako správce zdejší jednotřídní školy. Podle obecních údajů zde učil 35 let, takže měl k místnímu prostředí mimořádně blízko. Každodenně sledoval rytmus obce, její slavnosti, zemědělské práce i mezilidské spory. Právě Diváky se staly hlavní inspirací pro román Rok na vsi s podtitulem Kronika moravské dědiny.
Fiktivní Habrůvka v knize prochází celým rokem, od října do září. Jednotlivé části sledují střídání ročních období, svátky i běžné povinnosti venkovského života. Nejde přitom jen o popis krajiny. Kniha zachycuje také společenské poměry, tradice, konflikty a proměny, které se dotýkaly obyvatel moravských obcí na přelomu 19. a 20. století.
Rok na vsi vyšel v letech 1903 až 1904. Rozhodující podíl na jeho podobě měl Alois, Vilém se však na díle podílel mimo jiné lyrickými pasážemi. Označovat román výhradně za práci jediného bratra by proto bylo příliš zjednodušující.
Maryša mezi jevištěm a moravskou skutečností
Nejslavnějším společným dílem bratří Mrštíků je drama Maryša, které mělo premiéru v květnu 1894 v Národním divadle v Praze. Za hlavního autora bývá považován Vilém, tradičně je však hra uváděna jako společná práce obou bratrů.
Děj je zasazen do nedalekých Těšan. Při tvorbě vycházeli bratři z prostředí moravského venkova a z případů nucených sňatků, které tehdy nebyly neznámou součástí života na vesnici. Návštěva památníku tak umožňuje vnímat Maryšu nejen jako slavné drama, ale také jako dílo vyrůstající z konkrétního regionu a jeho společenských poměrů.
Krátká literární trasa po Divákách
Prohlídku domu lze spojit s několika dalšími místy v obci. Budova dnešního obecního úřadu bývala školou, v níž Alois Mrštík působil. Na její fasádě je bronzová pamětní deska bratří Mrštíků z roku 1937. Na místním hřbitově se nachází hrob Viléma Mrštíka s křížem od architekta Dušana Jurkoviče.
Památník spravuje Regionální muzeum v Mikulově a po rozsáhlé rekonstrukci byl znovu otevřen v září 2021. Aktuální návštěvní dobu je vhodné před cestou ověřit, protože se mění podle sezony; mimo hlavní období je návštěva možná po předchozí domluvě. Adresa domu je Diváky 57.
Diváky tak nabízejí komorní, ale pozoruhodné setkání s českou literaturou. Stačí projít několika místy v obci a obraz známých děl se rozšíří o konkrétní dům, školu, hřbitov i krajinu, která stála za jejich vznikem.