Na první pohled může kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově působit jako výrazná venkovská památka. Při bližším pohledu se však ukáže, že jde o celý obranný komplex. Kostel obepínají hradby, k areálu patří samostatná zvonice, kaple Všech svatých, karner i fara s obrannými prvky. Pod zemí se pak ukrývají chodby a komory, které po staletí podněcují otázky i místní vyprávění.
Kostel, který měl chránit celou obec
O kostele se písemné prameny zmiňují kolem roku 1350. Jeho vznik se obvykle klade do 14. století, podle některých odborných názorů mohl být založen už v první čtvrtině tohoto století. Výraznou proměnou prošel ve druhé polovině 15. století, kdy dostal mimo jiné obranné patro a ochoz u presbytáře. Na přelomu 15. a 16. století pak kolem něj vyrostl hradební okruh.
Opevnění má nepravidelný polygonální půdorys. Na vnitřní straně hradeb jsou dodnes patrné kamenné krakorce, které nesly původní ochoz, zatímco vnějšek zpevňují opěrné pilíře. Celek tak nepůsobí jako izolovaný kostel, ale spíše jako promyšlené útočiště, do něhož se mohli obyvatelé uchýlit v neklidných dobách. Jižní Moravu opakovaně zasahovaly válečné konflikty a Kurdějov nebyl výjimkou.
Co všechno se v areálu dochovalo
Výraznou dominantou je mohutná hranolová zvonice. Podle památkových podkladů byla původně s kostelem propojena mostem a její stavba se spojuje s lety 1511 až 1517. Obecní materiály uvádějí výšku kolem 45 metrů. Na severovýchodním okraji areálu stojí kaple Všech svatých, začleněná do obranného systému a vybavená střílnami. Místní tradice ji proto někdy označuje za dělovou baštu. Letopočty na průčelí však nelze bez dalšího považovat za spolehlivé datum jejího vzniku.
K obrannému charakteru místa přispívá také fara, která je do opevnění vestavěná nebo na něj navazuje. Dochovaly se v ní klíčové střílny a zbytky zdiva naznačují, že ani tato část areálu nesloužila pouze běžnému provozu. Karner připomíná pohřební funkci celého místa. Zajímavostí je rovněž český nápis s datem 1571, který se dochoval na zdi kostela a svědčí o jazyce i atmosféře tehdejší doby.
Podzemí, které není jen romantickou legendou
Pod kostelem a jeho okolím se nachází více větví podzemního systému. Některé chodby jsou vyzděné, místy se objevují dveřní ostění, komory, slepé odbočky a průduchy. Jedna z hlavních tras vychází z prostoru kněžiště a pokračuje k východu a dále k jihu, další směřuje k hradební zdi.
Nejstarší známá písemná zpráva o podzemí pochází z roku 1793. Hovoří o velmi starých prostorách, které byly zčásti propadlé. Dnešní vyzděná podoba chodeb mohla vzniknout nejspíše mezi 16. a polovinou 18. století, pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století. To znamená, že jejich datování nemusí odpovídat době založení kostela ani výstavbě prvních hradeb.
Tradiční představa mluví o tajných únikových cestách. Odborný výklad je ale střízlivější. Archeologický výzkum připouští, že hlavní chodba mohla spojovat opevněný areál s významnou vnější budovou, snad někdejší radnicí. Mohla sloužit k přesunu zásob a cenností, jako skladovací prostor nebo jako rychlá cesta do bezpečí. Místní a turistické materiály někdy podzemí spojují také s obecní vinotékou, tato konkrétní vazba však není v dostupných odborných popisech doložena stejně podrobně.
Od archeologického výzkumu k dnešní návštěvě
Významnou část poznatků přinesl archeologický výzkum vedený Jiřím Ungerem v letech 1983 a 1984. V 80. letech následovala rozsáhlá památková obnova a další významná oprava byla zahájena v roce 2008. Kostelní areál je kulturní památkou a patří k nejlépe dochovaným opevněným kostelům na jižní Moravě.
Kurdějov leží nedaleko Hustopečí v hlubokém údolí na okraji Ždánické vrchoviny a jeho okolí má silnou vinařskou tradici. Prohlídka areálu s výkladem se obvykle domlouvá předem; běžná každodenní návštěvní doba není pravidlem a u podzemních prostor je předchozí dohoda obzvlášť důležitá. Aktuální možnosti prohlídky je proto vhodné ověřit u obce či správce. Návštěva Kurdějova tak může spojit poznávání sakrální architektury, vojenských dějin, archeologie i zdejší vinařské krajiny.