Sucho, vlhké vedro i chladnější horský vzduch – to vše čeká návštěvníky na jediné trase tropickým skleníkem Fata Morgana v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Stavba na jižním svahu trojské stráně ukrývá na ploše přibližně 1 800 metrů čtverečních několik odlišných světů, které spojuje návštěvnická cesta dlouhá dohromady 225 metrů.
Skleník, který využívá svah
Fata Morgana byla veřejnosti otevřena v roce 2004. Na první pohled zaujme neobvyklým esovitým půdorysem a tím, že je částečně zapuštěná do terénu. Zadní stěnu tvoří přirozeně členitá skála, díky níž mohly vzniknout terasy s výsadbami v různých výškových úrovních.
Architektura zde není pouze obalem pro rostliny. Členitý terén pomáhá vytvořit odlišné podmínky jednotlivých expozic a zároveň dává návštěvníkům pocit, že tropickou přírodu nepozorují zvenčí, ale skutečně jí procházejí. Výsledkem je prostor, který se výrazně liší od běžné rovné skleníkové haly.
Od suchých oblastí k tropickému jezeru
První část představuje suché tropy a subtropy. Rostliny z Austrálie, Madagaskaru, jižního Mexika nebo Afriky zde ukazují, jak se dokážou vyrovnat s dlouhým nedostatkem vody, prudkým sluncem a velkými teplotními rozdíly. Nejde jen o přehlídku kaktusů a sukulentů, ale o ukázku rozmanitých strategií, které rostlinám umožňují přežít v náročném prostředí.
Střední a nejrozsáhlejší část skleníku návštěvníka zavede do nížinného deštného lesa. Hustá vegetace připomíná oblasti Jižní a Střední Ameriky, jihovýchodní Asie, Austrálie, Oceánie, Afriky i Madagaskaru. Mezi vzácnými a užitkovými dřevinami, palmami, liánami, orchidejemi, broméliemi nebo áronovitými rostlinami se snadno ztrácí přehled o tom, že člověk stále zůstává v Praze.
Výrazným prvkem této části je podzemní štola vedoucí k tropickému jezeru. Nádrž je přibližně čtyři metry hluboká, pojme kolem 200 metrů krychlových vody a doplňuje ji téměř šest metrů vysoký vodopád. Botanická zahrada jezero označuje za největší sladkovodní nádrž v České republice. Atmosféru dotvářejí také akvária a vysoká vlhkost, která je pro deštný les typická.
Horské rostliny a příběhy z expedic
Poslední část je chlazená a věnuje se tropickým horám. Představuje rostliny z amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Zvláštní místo mají stolové hory Venezuely, známé jako tepui. Právě odtud pocházejí také masožravé rostliny rodu Heliamphora, které patří k nejpozoruhodnějším exponátům.
Fata Morgana však neslouží jen jako dekorativní kulisa. Botanická zahrada zde vystavuje i lokalizované rostliny získané při vlastních expedičních sběrech. Tyto kolekce mají studijní a výzkumný význam. Skleník tak návštěvníkům přibližuje nejen krásu tropické přírody, ale také práci, která pomáhá jednotlivé druhy poznávat a chránit.
Příklad ochrany ohrožených rostlin připomíná i leknín trpasličí, který byl ve volné přírodě ve Rwandě považován za vyhynulý. V jiných částech expozice zase zaujmou druhy, jejichž vzhled je jen jednou stránkou příběhu – za každou rostlinou se může skrývat přizpůsobení konkrétnímu klimatu, vzácnost nebo význam pro místní ekosystém.
Prakticky před návštěvou
Fata Morgana je součástí Botanické zahrady hl. m. Prahy na adrese Trojská 800/196 v Praze 7. Do skleníku lze vstoupit samostatnou pokladnou nebo z areálu zahrady přes propojující lávky. Nejbližší doporučované spojení vede k zastávce Botanická zahrada Troja, odkud pokračuje autobusová linka 234. Parkování přímo u skleníku není možné a kapacity v okolí jsou omezené.
Skleník bývá otevřen od úterý do neděle, zatímco pondělí je vyhrazeno uzavření. Otevírací doba, vstupné i přístupnost jednotlivých částí se mohou měnit, proto je dobré před cestou ověřit aktuální informace u Botanické zahrady. Cesty uvnitř jsou podle provozovatele bezbariérové, nechybějí toalety ani stánek se suvenýry. U skleníku se nachází také restaurace a návštěvu lze doplnit vonnou stezkou inspirovanou parfémem Fata Morgana.