Jen málokteré místo v okolí Šindelové tak dobře spojuje šlechtickou historii, krušnohorskou krajinu a trochu tajemství jako lovecký zámek Favorit. Stojí stranou běžného turistického ruchu, obklopený lesy a někdejší oborou. Přestože jej návštěvníci nemohou procházet, patří celý areál k pozoruhodným památkám Karlovarského kraje.
Od rokokového zámečku k reprezentativnímu sídlu
Počátky Favoritu sahají do roku 1769. Tehdy nechali Nosticové v rozsáhlé oboře vybudovat lovecký zámeček, který měl sloužit nejen při honech, ale také jako příjemné pobytové místo šlechtického panství. V pramenech a místní tradici se objevují názvy Méssides, Favorite nebo Mes idées. Podnět ke vzniku původní stavby je spojován se zájmem Marie Alžběty Kolovratové, manželky Františka Antonína Nostice.
Původní rokokový objekt však do dnešní podoby areálu nepatří. Přibližně v letech 1898 až 1899 byl stržen a na jeho místě začal vznikat nový zámek. Nový areál se formoval na přelomu 19. a 20. století v novobarokním stylu. Podle podrobnějšího stavebně-historického popisu probíhala hlavní výstavba v letech 1904 až 1906 podle projektu mnichovského architekta Emanuela Seidla. Některé další části byly dokončovány až do roku 1914.
Celý areál, nejen hlavní budova
Favorit není pouze samostatným zámkem. Památkově chráněný celek tvoří také bývalá zámecká správní budova, pozdější lesní správa, hospodářská budova u silnice, park a kaple svaté Terezie z Avily. Právě kaple bývá někdy nesprávně označována jako kaple svatého Huberta.
Hlavní zámecká stavba má tříkřídlé uspořádání s čestným dvorem. Po stranách vstupu vystupují pavilonové části a zaoblené rizality, celek završují valbové střechy. Interiéry podle památkového popisu doplňují elipsovité sály se štukovou výzdobou. I když dnes není možné tyto prostory navštívit, samotná kompozice areálu ukazuje, že nešlo jen o účelovou loveckou stavbu, ale o reprezentativní šlechtické sídlo.
Obora Nosticů a příběhy známých návštěvníků
Okolní krajina byla pro fungování Favoritu stejně důležitá jako samotné budovy. Podle historie obce měla obora rozlohu přibližně 300 hektarů a po dobu asi 150 let se v ní chovali bílí jeleni. Zámek tak byl součástí promyšleného loveckého a hospodářského zázemí, které využívalo rozsáhlé krušnohorské lesy.
Místní historické materiály spojují Favorit také s řadou významných osobností. Jako vychovatelé nosticovských dětí jsou uváděni Jan Evangelista Purkyně a Josef Dobrovský. Obec zmiňuje rovněž opakované návštěvy Johanna Wolfganga Goetha a císařovny Alžběty Bavorské. Tyto informace je však vhodné chápat jako údaje uváděné místní historií, nikoli jako skutečnosti zde samostatně archivně ověřené.
Po roce 1945 zámek změnil účel
Nosticové vlastnili Favorit do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. V poválečných desetiletích se využití areálu několikrát proměnilo. Podle obecního strategického plánu zde fungoval internát a škola lesnických učňů, později středisko pro rekreaci mládeže a následně školicí a rekreační zařízení podniku IPS Praha.
Po roce 1990 byl objekt privatizován. Obecní strategický dokument jako současného vlastníka uvádí společnost Zámek Favorit s.r.o.; aktuálnost tohoto údaje je však vhodné ověřovat v příslušných veřejných evidencích. Zámek je dnes soukromým majetkem, areál je podle obecních informací střežen a vstup do něj není povolen.
To je důležitá informace pro každého, kdo se vydá do okolí Šindelové. Favorit lze legálně pozorovat pouze z veřejně přístupných míst a není možné jej chápat jako běžně přístupnou návštěvnickou památku. Krajinu v okolí ovšem stojí za to poznávat i tak. V dosahu Šindelové se nachází například vysoká pec, modřínové aleje, Kamenný hřib, rybník Tajch nebo rašeliniště Haar. Zámek Favorit tak může zůstat zajímavým bodem v širší výpravě Krušnými horami, nikoli cílem, k němuž by vedla cesta přes soukromý pozemek.