Na první pohled je Fojtecká přehrada především klidným místem pro letní den u vody. Její největší zajímavost se však skrývá v kamenné hrázi. Vodní dílo mezi Mníškem a Fojtkou vzniklo na začátku 20. století jako součást rozsáhlého plánu, který měl po ničivé povodni chránit obce v povodí Lužické Nisy.
Hráz z doby po velké povodni
Stavba na Fojteckém potoce začala v květnu 1904 a dokončena byla na konci následujícího roku. Kolaudace proběhla v roce 1906. Impulzem se stala katastrofální povodeň z července 1897, po níž v Liberci vzniklo Vodní družstvo pro regulaci toků a budování přehrad.
Generální návrh celé soustavy připravil profesor Otto Intze z Cách. Z původně zamýšlených šesti nádrží nakonec vznikly Fojtka, Mlýnice, Harcov, Bedřichov a Mšeno. Přehrada u Oldřichova v Hájích zůstala pouze v plánech.
Fojtecká hráz je gravitační, zděná z lomového kamene a v půdorysu oblouková. Její poloměr zakřivení dosahuje 175 metrů. Podle technických údajů Povodí Labe měří 16 metrů nad základovou spárou, nad okolním terénem 11 metrů a v koruně je dlouhá 149 metrů. Při procházce stojí za pozornost také středový nehrazený korunový přeliv o třech polích a spodní výpusti, které umožňují regulovat odtok vody.
Od protipovodňové ochrany k letní rekreaci
Hlavním úkolem nádrže zůstává zmírňování povodňových průtoků a částečná ochrana území v povodí Jeřice. Fojtecký potok pokračuje pod hrází ještě přibližně půl kilometru, než se vlévá do Jeřice. Přehrada zároveň pomáhá udržovat minimální průtok v suchých obdobích a může sloužit i při havarijním znečištění toku.
Dnes je ale Fojtka známá také jako místo k odpočinku. Břehy nabízejí prostor ke slunění, sportu a koupání, využívají je rovněž sportovní rybáři. Turistické materiály zmiňují i nudistickou pláž na jednom z břehů; její aktuální režim je vhodné ověřit přímo na místě. Voda bývá podle místních výletních materiálů chladnější než v některých jiných libereckých nádržích, mimo jiné kvůli zastínění okolními stromy.
Fojtku však není vhodné zaměňovat za klasické oficiální koupaliště s pravidelným hygienickým dohledem. V monitorovacím kalendáři Krajské hygienické stanice Libereckého kraje pro sezonu 2026 mezi sledovanými lokalitami uvedena není. Před koupáním je proto rozumné sledovat aktuální stav vody, místní značení a případná upozornění správce. Zpráva za rok 2024 například zaznamenala sníženou průhlednost vody kolem 150 centimetrů.
Výlet pěšky i na kole
Okolí přehrady se hodí pro nenáročný výlet. Jako orientační bod může posloužit parkoviště u nádrže nebo restaurace Na Přehradě, odkud se podle obecních materiálů schází pěšinou pod silnicí k hrázi. Praktické podmínky, možnost parkování i nabídku občerstvení je ale dobré před cestou ověřit, protože se mohou měnit.
Fojtecká přehrada je zajímavou zastávkou také pro cyklisty. Obec v roce 2024 informovala o rekonstrukci cyklostezky mezi Slovákovem a Fojtkou a o zlepšování spojení pro pěší a cyklisty od Liberce přes Fojtku k nádrži a dále do Mníšku. Trasa může kombinovat cyklostezky, místní komunikace a lesní úseky, takže aktuální stav povrchu nemusí odpovídat starším turistickým popisům.
Od přehrady k mokřadu
Návštěvu lze rozšířit o poznávání okolní přírody. V katastrálním území Fojtka leží přírodní památka Fojtecký mokřad, která má rozlohu přibližně 1,5 hektaru. Chráněna je zde cenná mokřadní vegetace s vachtou trojlistou, zábělníkem bahenním a několika druhy prstnatců. Území se nachází v překryvu s CHKO Jizerské hory a poprvé bylo vyhlášeno v roce 2002.
Mokřad není možné automaticky považovat za součást břehu přehrady ani za místo pro koupání či sport. Jde o samostatně chráněné území, v němž je nutné respektovat místní pravidla a pohybovat se jen tam, kde je to dovoleno.
Fojtecká přehrada tak nabízí víc než jen letní osvěžení. Na jednom výletě tu lze spojit odpočinek u vody, cyklistiku, pohled na pozoruhodnou hráz z počátku 20. století a výpravu do krajiny na okraji Jizerských hor. Nedaleký Mníšek i Liberec pak umožňují pokračovat za dalšími památkami a trasami regionu.