Stačí vystoupat z Rusavy po žluté turistické značce a krajina se začne otevírat. Vyhlídkové místo Grapy leží severně od obce v Hostýnských vrších a nabízí pohled na Rusavu, zalesněné svahy i otevřenější podhorské louky. Nečeká tu rozhledna ani upravená vyhlídková plošina, ale právě nenápadnost místa je součástí jeho kouzla.
Výhled dostupný po žluté značce
Nejlogičtější přístup vede přímo z Rusavy po žlutě značené trase směrem k Bukovině a dále na Svatý Hostýn. Cesta z obce na hřeben měří podle turistických podkladů přibližně 4,5 až 5 kilometrů a nastoupá kolem 300 metrů. Jde tedy spíše o poctivý pěší výšlap než o krátkou procházku bez převýšení.
Grapy se v turistických popisech uvádějí přibližně v nadmořské výšce 550 metrů. Údaj je orientační, přesto dobře vystihuje charakter místa: návštěvník se dostane nad obec, ale stále zůstává v typické krajině Hostýnských vrchů. Tu tvoří lesy, podhorské louky, pastviny, skály a četné studánky. Pokud počasí přeje, odměnou je klidný pohled na Rusavu a kopcovité okolí bez ruchu známějších turistických cílů.
Na trase k Hostýnu i k Hurbanově studánce
Grapy mohou být samostatným cílem, zároveň ale dobře zapadají do delšího putování přes Bukovinu a Svatý Hostýn. Trasa z Rusavy tak nabídne nejen výhled, ale i postupné poznávání hřebene Hostýnských vrchů. Pokračovat lze podle zvolené varianty také směrem ke Skalnému nebo k dalším místům v okolí.
Zajímavou zastávkou v blízkosti značené trasy je Hurbanova studánka. Obec Rusava ji spojuje s pobytem slovenského národního buditele Jozefa Miloslava Hurbana v 19. století. Ke studánce se podle obecních informací dostanete po červené značce, přibližně 200 metrů od místa, kde žlutá trasa odbočuje na Grapy.
Rusava – Na skále chrání drobné mokřady
Výlet v okolí Rusavy může doplnit přírodní památka Rusava – Na skále. S Grapami ji není vhodné zaměňovat: nejde o další vyhlídku ani skalní útvar, ale o maloplošné chráněné území s rozlohou přibližně 0,44 hektaru. Nachází se v katastru Rusavy, asi 400 metrů severozápadně od obce, v nadmořské výšce 478 až 505 metrů.
Předmětem ochrany jsou tři svahová luční prameniště, v nichž díky vápnitému podloží vznikají pěnovce. Tento nenápadný geologický proces vytváří podmínky pro mokřadní vegetaci. V lokalitě se mohou vyskytovat například ostřice chabá, sítina sivá, bařička bahenní, suchopýr širolistý, podběl lékařský, orsej jarní, máta vodní nebo prstnatec májový. Mechové patro zde zastupuje mimo jiné hrubožebrec proměnlivý.
V okolí památky byla na potoce vybudována také tůň, která pomáhá obojživelníkům při rozmnožování. Hodnota místa nespočívá ve velkolepé scenérii, ale v drobném a snadno přehlédnutelném biotopu, jakých v krajině ubývá.
Ohleduplně k prameništím
Při návštěvě přírodní památky je důležité zůstat na přístupové cestě, nevstupovat do pramenišť a nepoškozovat mokřadní vegetaci. Konkrétní rostliny nemusí být při každé návštěvě viditelné a jejich výskyt není zárukou, že je návštěvník vždy zahlédne. Smyslem výletu je mimo jiné uvědomit si, jak cenná mohou být i velmi malá chráněná území.
Přírodní památka byla vyhlášena nařízením Zlínského kraje v roce 2014. K její budoucí péči se vztahuje také návrh plánu péče na období 2026 až 2035, který kraj zveřejnil v lednu 2026. Z dostupného oznámení však nevyplývá, že by byl dokument již definitivně schválen.
Prakticky před cestou
Výšlap ke Grapám je vhodnější pro pěší turisty, kteří zvládnou výraznější stoupání. U vyhlídky ani u přírodní památky není ověřeno pravidelně provozované návštěvnické zázemí, občerstvení či jasně vymezené parkoviště. Před odchodem se proto vyplatí zkontrolovat aktuální stav značení a počasí. Nejhezčí podobu má výlet tehdy, když spojí výhled z Grap s klidným putováním krajinou a ohleduplným zastavením u pramenišť Na skále.