Jen několik set metrů od kostela Povýšení svatého Kříže v místní části Hořansko se nachází místo, které na mapě snadno přehlédnete. Přírodní památka Rusava – Na skále má rozlohu přibližně 0,44 hektaru, přesto patří k biologicky cenným lokalitám Hostýnských vrchů. Chráněna jsou zde luční pěnovcová prameniště – drobné mokřadní biotopy, jejichž existence závisí na vodě, vápníku i pravidelné péči.
Malé území, neobyčejně pestrý život
Chráněné území leží na poměrně příkrém svahu, který se sklání k bezejmennému přítoku říčky Rusavy. Nadmořská výška se pohybuje zhruba mezi 478 a 505 metry. Podloží zde tvoří horniny račanské jednotky magurského příkrovu, tedy součást západokarpatského flyše. V hostýnských vrstvách se střídají mimo jiné vápnité pískovce a jílovce. Právě vápník uvolňovaný z těchto vrstev vytváří podmínky pro vznik pěnovcových pramenišť.
Podle odborného popisu se na svahu nacházejí tři prameniště s výraznou tvorbou pěnovců. Nejhodnotnější z nich leží při východním okraji památky a částečně zasahuje také do ochranného pásma. Samotná prameniště zabírají přibližně patnáct procent chráněné plochy. Zbytek území tvoří okolní luční porosty, které s mokřadními místy vytvářejí jeden funkční celek.
Prameny prozrazují vápník
Pěnovec vzniká na místech, kde pramenitá voda bohatá na uhličitan vápenatý vytváří povlaky a postupně obaluje části rostlin, mechy nebo drobné úlomky. Výsledkem je porézní hornina, která může v prameništi vytvářet drobné hrázky, kaskády a nerovnosti. Na první pohled přitom nemusí jít o dramatickou krajinu. Kouzlo lokality spočívá spíše v detailech – ve vodě prosakující svahem, v mechorostech a v rostlinách, které jinde v běžné louce nenajdete.
V mokřadní vegetaci tu roste například prstnatec májový, nápadná orchidej typická pro vlhké louky. Doprovázejí jej bařička bahenní, máta vodní, několik druhů ostřic, suchopýr širolistý, svízel slatinný nebo třezalka čtyřkřídlá. V mechovém patře dominuje hrubožebrec proměnlivý, druh charakteristický pro vápnitá prameniště. Právě soubor těchto organismů dává lokalitě význam, který výrazně přesahuje její rozlohu.
Bez kosení by prameniště zanikalo
Rusava – Na skále není ukázkou divoké přírody, kterou by bylo nejlepší ponechat zcela bez zásahů. Cenný mokřad vznikl a udržuje se v otevřené krajině. Pokud by louka přestala být pravidelně kosená, začaly by ji postupně pohlcovat náletové dřeviny, třtina křovištní nebo ostružiník. Hustší porost by omezil světlo, změnil podmínky u pramenů a mohl by přispět k jejich vysychání.
Péče proto spočívá především v ručním kosení, odstraňování posečené biomasy a likvidaci náletů. Navrhovaný management počítá s každoročním sečením hlavních pramenišť zpravidla od července do září. Místa, kde se rychle šíří třtina, může být nutné kosit opakovaně. Problémem zůstává také rozrývání pramenišť divokými prasaty, které může narušovat citlivý povrch mokřadu.
Nový plán péče pro další desetiletí
Přírodní památka byla vyhlášena nařízením Zlínského kraje v roce 2014 a účinnost ochrany začala na konci téhož roku. Lokalita je zároveň součástí přírodního parku Hostýnské vrchy a překrývá se s evropsky významnou lokalitou Rusava – Hořansko o rozloze přibližně 73,43 hektaru.
Zlínský kraj v lednu 2026 zveřejnil návrh plánu péče na období 2026 až 2035. Dokument se věnuje právě zarůstání, udržení pravidelného kosení a dalším krokům potřebným k zachování pramenišť. Protože šlo o návrh, jeho konečnou podobu je vhodné vnímat jako časově proměnlivou.
Jak se chovat na místě
Na skálu lze spojit s poznáváním Rusavy a okolí, nejde však o klasický turistický areál s návštěvnickým zázemím. Přesná trasa, značení ani možnosti parkování nejsou spolehlivě popsány. Jako orientační bod může posloužit kostel Povýšení svatého Kříže v Hořansku, od něhož se památka nachází přibližně 400 metrů severozápadně.
Protože jde o velmi malé a citlivé území, je důležité nevstupovat přímo do pramenišť, nepošlapávat mokřadní vegetaci a nic nesbírat. Návštěvníci by měli respektovat případné dočasné oplocení i opatření spojená s údržbou. Největší šanci spatřit zdejší mokřadní rostliny nabízí vegetační sezona, zejména období kvetení prstnatce májového. I krátká zastávka tak může ukázat, jak cenný život se někdy soustředí na ploše menší než jeden hektar.